Apolena Rychlíková: Česko se dočkalo zmocněnkyně pro lidská práva, je jí Klára Laurenčíková, nominovaná Piráty. Čeká ji náročná agenda

14. květen 2022

Celého čtvrt roku se Česká republika nacházela v situaci, kdy – údajně kvůli sporům uvnitř pětikoalice – nebyl obsazen post zmocněnce pro lidská práva. Ten v lednu opustila Helena Válková a od té doby se vedly debaty o její nástupkyni. Ve středu 11. května byla na toto místo konečně jmenována Klára Laurenčíková, kterou na post zmocněnkyně nominovali Piráti.

Ti se v předchozích měsících snažili prosadit například úspěšnou právničku Pavlu Špondrovou, která se dlouhodobě věnuje oblasti genderových nerovností. Nakonec se však zmocněnkyní stala právě Klára Laurenčíková, držitelka ocenění Výboru dobré vůle Olgy Havlové a dlouholetá odbornice na inkluzivní vzdělávání.

Čtěte také

Laurenčíková se věnuje především agendě dětských práv, stála u zrodu organizace Dobrý start, která se snažila zasadit o zrušení kojeneckých ústavů a větší podporu pěstounské péče – to bylo dlouho jedním z jejích hlavních politických témat. Laurenčíková dosud zastávala post předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte. Mimo jiné je i členkou Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Je spoluzakladatelkou České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.

Laurenčíková na pozici nastupuje ve chvíli, kdy Česká republika nahrazuje Rusko v radě OSN. Jedná se tak o druhý úspěch Pirátů za týden v lidskoprávní oblasti. Právě lidská práva jsou v české politické debatě často vyzdvihována jako jeden z hlavních pilířů kvalitní politiky, bohužel však bývá běžné, že v otázkách nerovností zůstává diskuze v teoretické rovině a pozornost se věnuje spíše symbolické formě pomoci místo reálných odstraňování bariér a nespravedlností.

Agenda ochrany lidských práv

Česká republika se stále nedokáže vyrovnat s přetrvávající diskriminací romské populace, se kterou je nerovně zacházeno na všech myslitelných úrovních, od bydlení přes vzdělávání až po trh práce. Tristní podobu českého způsobu uvažování o romské menšině můžeme nyní sledovat v nelidském zacházení s romskými uprchlíky z Ukrajiny, kteří poslední týdny živoří v nedůstojných podmínkách, například na pražském hlavním nádraží. Nevhodným způsobem se o nich navíc vyjadřuje současný ministr vnitra Vít Rakušan, který se sám podílí na šíření zavádějících informací o ukrajinských Romech a selektivně vůči nim zpřísňuje uprchlická opatření.

Čtěte také

Vedle diskriminace Romů a Romek má Česká republika velké mezery v oblasti práv LGBT lidí. Na rozdíl od západních zemí nemají homosexuální páry možnost uzavřít manželství – navzdory tomu, že toto téma má podporu mezi většinovou populací Česka. V posledních letech se ale stalo obětí kulturních válek, na jejichž šíření se podíleli i politici z ODS nebo KDU-ČSL. Trvají také nucené sterilizace trans* osob.

Stále se potýkáme s problematikou nedostatečné podpory ženských práv, nedošlo k ratifikaci Istanbulské úmluvy a komplikovaně to vypadá i se směrnicí Evropské komise o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, ke které má vláda výhrady. Ta si klade za cíl zajistit větší důraz na řešení genderově podmíněného násilí.

Apolena Rychlíková

Laurenčíková je bezesporu jednou z nejlepších voleb pro obsazení tohoto postu a vládě za toto rozhodnutí patří respekt. Je ale zásadní, aby se agenda ochrany lidských práv dařila skutečně převádět do reálné politiky. Jmenováním Laurenčíkové na pozici zmocněnkyně pro lidská práva to důležité teprve začíná. Sledujme proto bedlivě, jaké podmínky pro svou náročnou agendu bude Laurenčíková ve většinově konzervativní vládě mít. Čeká ji toho totiž skutečně hodně, a pokud má něco změnit, bude potřebovat politickou podporu.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Spustit audio