Apolena Rychlíková: Babišovo prezidentské momentum se důsledkem jeho skandálů vytrácí. To ale nemusí být pozitivní zpráva

30. září 2022

O tom, jestli bývalý premiér Andrej Babiš nakonec oznámí kandidaturu na prezidenta, se vedou veřejné a mediální spory už pěknou řádku měsíců. Řeší se, jaký je reálný důvod jeho cestování po České republice i to, co se skrývá za oligarchovou stále vyhrocenější rétorikou. Svým způsobem jsou úvahy nad tím, kam se Babiš vrtne, logické.

Podcast

Čekání na prezidenta

Stává se z volby prezidenta čistě marketingový produkt? Debatují filozofka Matějčková, ústavní právník Kysela a komentátor Nováček.

Čekání na prezidenta díl 27
Přehrát

A to i proto, že se vláda Petra Fialy, ani stávající premiér sám, netěší zrovna oblibě. Nedůvěru k současnému kabinetu chová významná část společnosti a fakt, že dle průzkumů posiluje ANO svůj politický náskok, vede k celé řadě spekulací.

Čtěte také

Jenže v posledních týdnech se zdá, že důsledkem ztráty kontroly nad vlastním vystupováním Babiš své možné prezidentské momentum ztrácí. Nahrává tomu i jeho hysterické chování před soudem, které ho usvědčuje z naprostého papalášství. Babiš zkrátka v posledních týdnech není ve formě a jakoby nedokázal najít cestu, jak působit minimálně státotvorně. To ho coby možného prezidentského kandidáta oslabuje.

Rostoucí preference ANO ale dávají Babišovi možnost rozhodnout se pracovat na získání premiérského křesla ve volbách za více než tři roky. Je to dlouhá doba, ale zároveň je o Babišovi známo, že ho láká především moc výkonná, což prezidentský úřad úplně nenabízí.

Schillerová, Vondráček nebo Havlíček

Čtěte také

Navíc role prezidenta je pro politiky často vrcholem kariéry. Těžko říct, jestli v takových „konečných“ horizontech někdo tak ambiciózní jako Andrej Babiš, uvažuje. On politiku potřebuje, a to prakticky, nikoliv symbolicky. I proto se zdá, že začíná pracovat na jiné variantě: že do prezidentské bitvy vyšle někoho jiného z ANO. Méně kontroverzního, více konsenzuálního, leč spolupracujícího a loajálního.

Mezi takové lidi patří především trojice jeho nejvěrnějších: bývalá ministryně Alena Schillerová, exšéf Sněmovny Radek Vondráček nebo Karel Havlíček. Všichni se dlouhodobě těší všeobecné lidové popularitě a na rozdíl od Babiše na nich neulpívá tolik skandálů. A všichni mají také v lecčem kultivovanější vystupování než předseda jejich „hnutí“ (což není tolik těžké).

Především první jmenovaná, bývalá ministryně financí Alena Schillerová, se těší velké oblibě. Její vystupování na meetinzích ukazuje, že ať se nám to líbí, nebo ne, oplývá Schillerová velkým politickým talentem a zaplňuje mezeru v politické poptávce. Žen, které udělaly velkou druhou kariéru po padesátce je ve veřejném prostoru opravdu málo.

Čtěte také

Je jasné, že si Babiš její schopnosti uvědomuje a ví, že by Schillerová mohla mít v druhém kole prezidentské volby šanci. Kdyby ANO získalo nejdříve Hrad a posléze i Sněmovnu, politika v Česku by se radikálně proměnila. Babiš premiér s prezidentem nebo prezidentkou z ANO by vytvořili nebezpečný a dravý tandem. Stačí si jen vzpomenout, co v prezidentském úřadu předvádí už léta Miloš Zeman a jak těžké bylo jeho manipulacím a zásahům do politiky vzdorovat. Tohle by bylo mnohem koordinovanější.

Apolena Rychlíková

Jak se nakonec Babiš rozhodne, to je samozřejmě na něm. V záplavě úvah na téma jeho možné prezidentské kandidatury bychom ale neměli zapomenout, že pro směřování České republiky není jeho zájem o prezidentský mandát zdaleka tou nejnebezpečnější variantou. Tu představuje až úplné ovládnutí politiky jím a jeho lidmi. Je na čase se přestat tvářit, že nic takové nehrozí.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Spustit audio