Apolena Rychlíková: Airbnb. Blíží se konec jednoho mýtu o „sdílené ekonomice“?

Airbnb
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Airbnb

Když vtrhl před lety koncept Airbnb na „scénu“, vyvolalo to více méně samé nadšení. Sdílená ekonomika! Konečně se lidem dává možnost nakládat se svými majetky, jak chtějí a drobně si u toho přivydělat.

Stačí odjet na dovolenou a pronajmout svůj byt někomu, kdo přicestoval k nám. A pronajmout si zase jiný takový byt v jiném městě.

Starý dělnický Žižkov mizí, jeho tvář mění vysoké nájmy i Airbnb. Dokáže se ubránit gentrifikaci?

Žižkov

Měsíční nájem ve výši skoro 100 000? Luxusní kavárničky a gurmánské obchůdky? Pro většinu lidí to asi nebude to první, co se jim vybaví, když se řekne Žižkov. Některé části této čtvrti, dříve spojované nejčastěji s dělníky a bohémou, tak ale dnes už vypadají. Někomu to vadí, jiní nový vzhled vítají, těžko ale popřít, že se Žižkov gentrifikuje. Jaké hrozby, ale i možné výzvy, s sebou tenhle proces přináší?

Jenže navzdory krásně znějícím heslům o sdílení domovů se z Airbnb brzo stalo to, co řada ekonomů a sociologů predikovala: byznys, který se významným způsobem podílí na komplikaci života původních obyvatel, vedoucí někdy až k jejich vysidlování, na zvyšování nedostupnosti bydlení, zneužívání veřejných peněz a v neposlední řadě i na klimatické změně.

Pronajímat byty na Airbnb se vyplatí dvakrát až třikrát více, než dlouhodobé nájmy. A podle analýzy, kterou vyhodnocovala firma AirDNA a pracuje s ní třeba i pražský Institut pro rozvoj a plánovaní města, se tento typ výdělku týkal více než dvanácti tisíc bytů v hlavním městě.

Nejnovější čísla ukazují, že drtivá většina z nich – celé čtyři pětiny – fungují na byznysovém, nikoliv sdíleném modelu. Jinými slovy, že je Airbnb utajeným hotelem, ze kterého se neplatí daně, a který významně ovlivňuje životy těch, kteří se pohybují nebo žijí v jeho okolí.

Výdělek na úkor veřejného prostoru

Jenom na Starém městě je v tomto režimu každý pátý byt, ale zasaženy jsou takřka všechny oblasti širšího centra, nejvíce pak Praha 2 a 3, které společně s „jedničkou“ tvoří dvě třetiny celého pražského Airbnb.

Přes čáru: Je Airbnb zlo? V Praze prý ne. A proč stoupají nájmy?

Praha

O službách takzvané sdílené ekonomiky, jako je Uber nebo Airbnb, často čteme texty, které je představují v negativním světle. Airbnb, které umožňuje každému pronajímat volný pokoj nebo byt, může prý za vylidňování center měst, krachující hotely a zvyšující se ceny nájmů. Uber zase v tomto narativu likviduje taxislužby a vykořisťuje řidiče. Tak jednoznačné to ale nebude.

Jak navíc poukazuje podrobná infografika Hospodářských novin, 70 procent pronajímatelů pronajímá dvě a více jednotky. A výdělky? Ty se v Praze pohybují kolem 3,3 miliardy ročně, čímž stát přichází o stovky milionů na daních.

Hlavní město se nyní snaží s problémem něco dělat. Velká evropská města nás v debatách samozřejmě předběhla, je ale určitě dobře, že kritická diskuze se dostavila i k nám a spolu s ní snaha o nějaké to řešení.

Občas zaznívá, že Airbnb je z hlediska bydlení jen marginální problém. Ano, není tak palčivý jako ty další – především vysoký podíl investičních bytů v Praze, absence veřejné výstavby, nízké a neprogresivní zdanění bytů (ve smyslu víc bytů, větší daně) nebo větší kontrola a tlak na developery směrem k tomu, co staví, jak a pro koho. Stále ale mluvíme o více než deseti tisíci bytech, což při jednoduchém propočtu znamená bydlení klidně pro 30 tisíc lidí. A to prostě není zanedbatelné číslo.

Paříž si došlápla na nelegální pronájmy na Airbnb. Chce omezit spekulace s nemovitostmi

Auta a turisté na Champs-Elyseés museli v neděli večer uvolnit místo fotbalové horečce. Francouzský tým získal titul mistrů světa a dnes ho triumfálně přiveze do Paříže.

Paříž pokračuje v boji proti spekulacím s nemovitostmi. S větší razancí začala trestat majitele domů, kteří nelegálně pronajímají své byty přes webové služby, jako je například Airbnb. 

V Česku se dnes řeší různé způsoby, jak s Airbnb bojovat: povinnost nové kolaudace, zavedení poplatku z ubytovací kapacity. Ten se na soukromé ubytování nevztahuje a mohl by vynést 50 milionů ročně, a to ačkoliv stále platí úprava z roku 1990. Při nové úpravě by to mohlo být řádově mnohem víc.

Ze všech návrhů, které se dnes ve vztahu k Airbnb diskutují, dává ale největší smysl zavedení omezeného počtu dnů na krátkodobý pronájem. Jenže zrovna ten se u nás tolik neřeší. Tento princip už mají v Barceloně, která je masivním turismem nezdravě zatížená, a kde se kvůli řadě negativních externalit z turismu stal nepřítel číslo jedna.

Právě krátkodobé pronájmy v tom hrály hlavní roli a není se čemu divit. Pronajímání přes Airbnb znamená výdělek na úkor veřejného prostoru, ale i na úkor intimního a osobního prostoru – dalších lidí v domě (pokud zde nějací zbyli a není celý veden v režimu Airbnb). Je to byznys bez pravidel, na který město často doplácí: v oblastech jako je třeba svoz odpadu.

Apolena Rychlíková

Krátkodobé pronájmy navíc zvyšují ceny dlouhodobých nájmů, takže přímo ovlivňují životy dalších lidí ve městě. Je proto dobře, že se Praha konečně odhodlává k nějaké reakci. Jenže aby měla smysl a dál neprohlubovala frustraci těch, kterým Airbnb otravuje každodenní život a narovnala stávající nerovnosti, bude muset být mnohem tvrdší a přísnější. Najde k tomu někdo z politické scény odvahu?