Antoš: Podle soudu je Stačilo! nepřiznaná koalice. Ale neboť to dělali i ostatní, kandidátku neruší

Jak přelomový je rozsudek krajského soudu v Brně, když de facto nevyvodil žádné praktické důsledky a kandidátské listiny ponechal v platnosti?

Asi platí, co říkáte. Ta přelomovost je dost limitovaná, protože výsledek je vlastně stejný jako u všech zbývajících krajských soudů, které rozhodovaly. Ale liší se od nich tím odůvodněním.

Čtěte také

Volební úspěch nekoalice SPD promění českou politiku tak, že budeme koukat, předpovídá Šídlo

Ostatní krajské soudy, alespoň pokud jsem měl možnost ta rozhodnutí vidět, vycházejí v zásadě z nálezu Ústavního soudu z roku 1996, kdy Ústavní soud řekl – a od té doby se to drží – že záleží jen na tom, jak je kandidátní listina označena těmi, kdo ji podávají. To znamená, pokud se strany ucházejí o zvolení jako koalice a samy to o sobě řeknou, tak je to koalice.

Pokud to o sobě neřeknou a kandidují jako samostatná strana, byť na kandidátní listině jsou i kandidáti z jiných stran, tak se to musí brát jako kandidátní listina politické strany.

Tohle ostatní krajské soudy dlouhodobě drží, to znamená, že i v tomto případě řekly, že to koalice není – a tím pádem ta registrace proběhla v pořádku.

Marek Antoš|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Brněnský krajský soud se liší v tom, že říká: Podle nás to koalice je, my si myslíme, že se to musí řešit materiálně, máme pocit, že přístup soudů není správný, chceme to posoudit jinak.

Dokonce jdou tak daleko, že to označují za nezákonný postup jak té koalice, tak registračního úřadu, který tento postup akceptoval.

Čtěte také

iROZHLAS

Stačilo! je podle soudu v Brně nepřiznanou koalicí. Zákon ale podle něj obcházejí i jiné strany

Pak ale dělají jakousi zvláštní otočku a říkají: I když je to nezákonné, i když nevěříme v to, že by ta nezákonná minulá praxe zakládala legitimní očekávání politické strany, tak vlastně tak trochu to jejich legitimní očekávání – teď to trošku zkresluji - budeme chránit a právě proto jsme registraci nezrušili.

V tom je trochu vnitřní rozpor a vnitřní nekonzistence, ale je to na úrovni odůvodnění. Ten závěr je stejný jako u ostatních krajů, to znamená, že kandidátní listina je stále zaregistrována.

Hranice pro vstup do Sněmovny

A nemohl brněnský soud například vydat rozhodnutí, že kandidátská listina zůstává v platnosti, ale toto uskupení musí překročit osmi, respektive jedenáctiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny jakožto koalice?

Je to trochu komplikovaná otázka, protože ten proces, kterým návrhy procházejí, není úplně šťastný. Vzhledem k tomu, že se podávají kandidátní listiny samostatně v každém kraji, tak o tom skutečně rozhoduje každý krajský soud zvlášť.

Čtěte také

Politolog Just: Nepřiznané koalice spojuje i Svatopluk. Zajímavé bude, kolik míst dostanou menší strany

Pokud by se stalo, že ve třinácti krajích ta registrace projde jako kandidátní listina strany, ale brněnský krajský soud by řekl, že je to vlastně koalice, tak bychom vůbec nevěděli, jak k tomu následně přistupovat v rámci sčítání hlasů a vyhodnocování výsledků voleb.

Protože k jedné kandidátní listině jednoho subjektu není možné přistupovat tak, že se bude uplatňovat buď pětiprocentní, anebo jedenáctiprocentní klauzule. Ta se uplatňuje na celostátní úrovni.

Čili problém je už v tom, jak je ten soudní přezkum roztříštěný. To se naštěstí má změnit a od prvního ledna 2026 bude v těchto věcech rozhodovat místo krajských soudů Nejvyšší správní soud, tím pádem by se to do budoucna mělo sjednotit.

Odvolání?

Lze očekávat, že debatu ještě posune možné odvolání dotčených subjektů, ať už tedy na straně žalobců nebo žalovaných. Možná, že už během čtvrtka zveřejní, jestli se hodlají obrátit například na Ústavní soud?

Ve volebních věcech platí, že kvůli potřebě rychlého rozhodování není k dispozici kasační stížnost, to znamená, že nikdo z účastníků se nemůže obrátit na Nejvyšší správní soud. V rámci správního soudnictví je to rozhodnutí konečné.

Čtěte také

Jiří Pehe: Soudní spory o údajně nepřiznaných koalicích mohou mít závažné dopady na volby

Ale vyloučit nelze samozřejmě ústavní stížnost k Ústavnímu soudu, protože to je obecný nástroj, který je možné použít v zásadě kdykoliv, když někdo tvrdí, že došlo k porušení jeho základních práv.

Já předpokládám, že ti neúspěšní navrhovatelé se mohou obrátit na Ústavní soud a v tom případě budeme řešit ještě jeho názor.

V případě, že by hnutí Stačilo!, SPD nebo Česká pirátská strana dosáhly volebního úspěchu například v Ústeckém kraji, nelze očekávat, že potom ostatní strany můžou napadnout legitimitu těchto voleb? Mohlo by to potom ještě třeba zvrátit výsledek hlasování?

Myslím si, že je možné, že to někdo napadne. Pokud tady máme rozhodnutí krajského soudu v Brně, který říká, že je to prostě zákonný postup, tak je to přímo pobídka k tomu, aby někdo i po volbách tvrdil, že volby jsou zmanipulované nebo nezákonné.

Já si na druhou stranu myslím, že ta šance na úspěch je velice malá, protože volební soudnictví je postavené právě na tom, že se vady mají řešit, co nejdříve je to možné. To znamená, pokud je něco možné vyřešit před volbami, tak není možné to pak používat jako argument pro zrušení voleb poté, co proběhly.

Tím, že v tuhle chvíli – pokud to Ústavní soud ještě nějak nezmění – máme tuto otázku vyřešenou, tak podle mě je nemožné ji úspěšně namítat podruhé, po tom samotném volebním procesu.