Anne Franková – patnáctiletá osobnost

12. červen 2014
Anne Franková

Oběť holocaustu a autorka jednoho s nejslavnějších a nejvydávanějších deníků se narodila 12. června 1929 ve Frankfurtu nad Mohanem. Židovská rodina opustila Německo těsně po uchopení moci nacisty a přesídlila do Holandska.

Po okupaci Holandska Německem a zesílení protižidovských represí se rodina v červenci 1942 přesunula do úkrytu, který přichystal otec rodiny v budově, kde se věnoval svému podnikání.

V úkrytu žilo celkem osm osob: rodina Frankových (Anne, její rodiče a starší sestra), další rodina (rodiče se synem) a starší lékař, rodinný přítel Frankových. Ukrývající se skupina byla prozrazena a zatčena na počátku srpna 1944. Všech osm bylo deportováno na východ a kromě Annina otce všichni zahynuli v různých koncentračních táborech – Anne počátkem března 1945 v Bergen-Belsenu.

Deník si Anna začala psát v červnu 1942, těsně předtím než rodina odešla do úkrytu. Formou dopisů fiktivní Kitty zachycuje tíživou každodennost: obtížné soužití osmi lidí na malé ploše, nedostatek jídla a pomoc několika holandských přátel, kteří se o ně starali, situaci na frontách i události v okupovaném Holandsku a také vlastní pocity, přání a myšlenky.

Úterý 27. dubna 1943

Milá Kitty,

celý dům duní hádkami. Matka a já, van Daan a otec, matka a paní van Daanová, každý se zlobí na každého. Milá atmosféra, co? Annin obvyklý seznam hříchů se dostal znovu v plném rozsahu na tapetu.

Minulou sobotu přišli cizozemští pánové opět na návštěvu. Zůstali až do šesti hodin, seděli jsme všichni nahoře a neodvážili se pohnout. Když jinak v domě nikdo není nebo nikdo v sousedství nepracuje, v soukromé kanceláři je slyšet seshora každý krok. Měla jsem zase sedavou horečku. Tak dlouho sedět tiše jako pěna, to věru není žádné potěšení.

Pan Voskuijl už leží ve špitále, pan Kleiman je zase v kanceláři, krvácení do žaludku se utišilo rychleji než jindy. Vyprávěl, že matrika byla nedávno při požáru ještě dodatečně poškozena hasiči, kteří místo aby hasili oheň, celý ten krám zalili vodou. To mě těší!

Hotel Carlton je úplně zničený, přesně na tenhle „oficírský dům“ spadly dva anglické letouny s velkým nákladem zápalných bomb. Celý roh Vijzelstraat – Singel vyhořel.

Letecké útoky na německá města jsou den ode dne mohutnější. Jedinou noc už není klid. Mám z nevyspání černé kruhy pod očima.

Naše jídlo je žalostné. K snídani suchý chleba a náhražková káva. K obědu už čtrnáct dní špenát nebo salát. Dvacet centimetrů dlouhé brambory mají sladkou a nahnilou chuť. Kdo chce zhubnout, ať se usadí v zadním domě! Nahoře naříkají, jako by šlo o život, nám se to tak tragické nezdá.

Všechny muže, kteří v roce 1940 bojovali nebo byli mobilizováni, povolali, aby pracovali pro führera v zajateckých táborech. Určitě bezpečnostní opatření pro případ invaze.

Tvoje Anne

Deník Anne Frank

Poté, co Anne v zahraničním rozhlasovém vysílání slyšela výzvu o nutnosti dokumentovat nacistickou okupaci prostřednictvím autentických osobních svědectví, začala na svém původním deníku (později nazvaném verze a) dále pracovat.

Anne Franková

Vytvářela jakousi jeho „editorsky“ upravenou verzi (původní deník přitom zůstal zachován) – některé pasáže vypustila, jiné zkrátila a další doplnila, tento rukopis je nazýván verze b. Při zatčení zůstal deník (tj. obě jeho verze) v úkrytu a jedna z žen, které se o skrývající se staraly, ho nalezla a odnesla.

Po válce ho předala Anninu otci, který z obou rukopisů sestavil zkrácenou verzi c (vypustil mimo jiné některé pasáže kritické k matce a texty věnované intimním věcem).

Kniha vyšla poprvé v roce 1947. Protože byla – z různých důvodů včetně antisemitských – pravost rukopisu zpochybňována, byl deník odborně zkoumán a expertiza prokázala jeho autentičnost.

Později vyšla i obsáhlejší kritická vydání, koncem 90. let bylo pak nalezeno ještě několik neznámých stránek rukopisu.

Spustit audio
autor: Pavel Hlavatý