Anna Julie Slováčková: Moje dětství bylo plné žížaly Julie a tónů klarinetu. Měla jsem všechno, co jsem jako dítě potřebovala
Anna Julie Slováčková je herečka a zpěvačka, která vyrůstala v umělecké rodině a která jde ve stopách svých rodičů. „Je těžké se z toho vymanit, když v tom člověk odmalička žije. Jsem ráda, že jdu v jejich šlépějích a doufám, že jim jako umělkyně nebudu dělat ostudu,“ říká v pořadu Alex a host.
Hned na úvod prvního letošního pořadu přiznává, jak to má s předsevzetími. „Každý rok si dávám předsevzetí, že zlepším svoji kondici, ale ani jeden rok jsem to nevydržela. Tenhle rok jsem si to ale zadala znovu, protože v říjnu mám koncert a chci tam být v perfektní formě. Taky jsem si dávala předsevzetí, že budu číst knížky nebo se učit něco nového, ale nějak mi to s tím časem nevychází. Možná se ale jen vymlouvám a jsem líná,“ směje se.
Nový singl a křest v Lucerně
Na letošní rok ji podle jejích slov čeká spousta práce. „Tenhle rok bude dost nabitý. S kapelou připravujeme druhou desku, k tomu i merch, křest bude v Lucerna Music baru 4. října. Dál natáčím Ordinaci v růžové zahradě a léto se plní koncerty a festivaly. Teď je plesová sezona, tak doufám, že s tatínkovým Big Bandem roztočíme nějaké plesy.“
„Co se týče mého nového cédéčka, tak asi nejzásadnější je informace o singlu, který má vyjít na konci ledna. To je hodně silná záležitost, protože se dotýká hodně bolavých věcí ze mě. Klip je takový motivující, tak snad pomůže i dalším lidem.“
„Texty i hudbu pro kapelu, se kterou hrajeme, píšu většinou já, a buď to dodělávám s klukama v kapele, nebo i oni přijdou s nějakým nápadem. Co se týče naší první desky, tam tak jsme hodně spolupracovali s Patricií Fuksovou, protože vybírá slova, která mi jdou hezky do pusy, jako kdybych si to psala sama.“
Slavní rodiče
Na svoje dětství se slavnými rodiči Felixem Slováčkem a Dádou Patrasovou vzpomíná smířlivě. „Moje dětství bylo plné žížaly Julie a neutuchajících tónů saxofonu a klarinetu. Bylo to asi jiné dětství, než měli moji vrstevníci, ale bylo to dětství, které jsem měla prožít a měla ho mít. Měla jsem všechno, co jsem jako dítě potřebovala.“
Přiznává ale, že jako dítě měla občas pocit, že se musí dělit o svoji maminku. „Měla jsem období, když jsem hodně žárlila na ostatní děti, ale pak jsem viděla, kolik mají ty děti v sobě radosti, když ji vidí, jak jsou nadšené a jak ji milujou.“
Boj s rakovinou
Anna Julie Slováčková má za sebou také úspěšnou léčbu rakoviny. „Vůči té nemoci mám velký respekt, zapomenout si na ni nedovolím. Snažím se také hledat cesty, jak pomoct těm, kteří si něčím takovým zrovna prochází a být jim třeba i vrbou. Takovou vrbou pro mě samotnou byl táta. Byl tu pro mě ve dne v noci, hodně se o mě staral a stará i nadále.“
„Mám v plánu udělat něco i pro širší veřejnost, na druhou stranu vidím, že ta snaha dostat to mezi lidi se nevyplácí. Lidé začnou říkat, že to dělám pro zviditelnění a podobně. A také se to nevyplácí z toho důvodu, že když jsou něčeho lidé přesycení, tak o tom už pak nechtějí vůbec slyšet,“ dodává v pořadu Alex a host.
Jak vzpomíná na své dětství? Jak se jí spolupracuje s bratrem a tatínkem? Jaké pro ni bylo propůjčit hlas Krtečkovi? Co ji čeká v letošním roce? Poslechněte si záznam pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka