ANKETA: Ve Francii už žádné e-maily po pracovní době. Fungovalo by opatření i v ČR?

Nepřetržité kontrolování příchozích e-mailů nevede k větší produktivitě. Jen jsme více stresovaní
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nepřetržité kontrolování příchozích e-mailů nevede k větší produktivitě. Jen jsme více stresovaní

HLASUJTE NA KONCI ČLÁNKU. „Trvalé připojení může způsobit vyhoření a nárůst stresu,” tvrdí psycholog Medzihorský. Ve Francii začal platit zákon, který dává zaměstnancům právo být po pracovní době offline. Nemusí tak odpovídat na pracovní maily a SMS zprávy. Firmy s více než padesáti zaměstnanci mají povinnost vypracovat dohodu, ve které stanoví, kdy jsou pracovníci osvobození od povinnosti posílat a odpovídat na pracovní maily.

Zastánci nového opatření tvrdí, že práce mimo pracovní dobu není dostatečně ohodnocená jako přesčas, vede k vyhoření, způsobuje potíže se spánkem a problémy ve vztazích. Ve Francii navíc už sedmnáctým rokem ctí 35 hodinový pracovní týden. Jak jsme na tom v tomto směru u nás?

Ptáme se Josefa Středuly, šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů, ekonomické analytičky Terezy Mynářové, rektora Vysoké školy aplikované psychologie Štefana Medzihorského a Bedřicha Dandy, předsedy Sdružení podnikatelů a živnostníků.


Individuální dohoda o nastavení pracovní doby a aktivity mimo ní se v Česku zatím ukazuje jako nemožná. Musí se tedy přistoupit ke kolektivním řešením. Josef Středula

Josef Středula říká, že v Česku povinnost odpovídat po pracovní době na zprávy z ní není nikde stanovená, ale zaměstnavatelé počítají s tím, že ten, kdo má chytrý telefon nebo počítač, je k dispozici kdykoliv. „Já osobně jsem byl svědkem porady, která byla mezi vlastníkem, který se nachází v jiné části světa a zaměstnancem u nás. Porada se odehrávala pravidelně přibližně v půl druhé ráno,” vzpomíná. „Taková situace nabourává kombinaci zaměstnancova pracovního a osobního života,” myslí si Středula, který zmiňuje, že se ČKOS setkává se stížnostmi na přetížení pracovníků. „V první fázi by to mělo být na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V žádném případě by se to nemělo brát jako nějaká zlovůle zaměstnance, že chce být odpojen.”

Tereza Mynářová:

„Pokud zaměstnanec pracuje například večer nebo o víkendu, nemusí to vždy znamenat práci přesčas. Může to být symptomem toho, že využívá flexibilní pracovní dobu, pracuje z domova. Například si vezme odpoledne na několik hodin volno, věnuje se osobním záležitostem. Posléze dodělává práci v rámci pracovní doby,” myslí si Mynářová, která by pravidla stanovovala individuálně a v rámci dohody mezi zaměstnancem a firmou. „Důvodem k optimismu může být například to, že podle jak českých, tak evropských průzkumů má současná nastupující generace poněkud jiné hodnoty, než ta starší. Klade mnohem větší důraz na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, než na ohodnocení,” říká Tereza Mynářová.


My s tím nemáme problém, že by u nás byli zaměstnanci obtěžováni v noci zákazníkem. A odpovídání na maily od zaměstnavatele, to je otázka nastavení firmy. Pokud je havárie, že třeba někde začne hořet továrna na benzín, tak se jistě musí telefonovat. Ale aby někdo volal z firmy ve dvě v noci a něco vyřizoval, to odmítám. Bedřich Danda

Štefan Medzihorský:

Rektor není regulovat práci po pracovní době dobrý nápad. „Jako psycholog ale současně říkám, že stres z ustavičné pohotovosti není prospěšný zdraví. Povinné trvalé připojení může způsobit vyhoření a nárůst škodlivého stresu, ovlivňovat psychiku jedince,” vysvětluje psycholog, který ale také zmiňuje, že cestou je dohoda mezi nadřízeným a podřízeným. „V tom smyslu nevidím nic zásadně a primárně škodlivého, když se domluví na určitém režimu, zejména je-li funkční.” A co když zaměstnavatel chápe odpojení podřízeného jako nedostatek projevu loajality? „To je dáno osobností nadřízeného, který zneužívá svoji pravomoc, nevyjednává. To špatné je a určité regulace by v tom mohly sehrát pozitivní roli,” odpovídá Medzihorský.

Bedřich Danda: Takový ten nový socialismus

Podle Bedřicha Dandy jakákoliv regulace omezuje podnikání. „Pokud chce člověk dobrovolně komunikovat po pracovní době, ať komunikuje. Ale aby to bylo zakázané? Jde o problém mezi nadřízeným a podřízeným,” myslí si. „Jestliže je zaměstnavatel tak špatný, že musí telefonovat a obtěžovat své zaměstnance, tak je to otázka etiky.” 35 hodinový pracovní týden není podle Dandy v Česku na pořadu dne. „Bojujeme s nedostatkem pracovníků a budeme snižovat pracovní dobu?” ptá se předseda. „Z Francie bych si moc příklad nebral, tam je takový ten nový socialismus. Nejsem přesvědčen o tom, že je to ta správná cesta.”