Ani v novém volebním zákonu nemají hlasy stejnou váhu. Je to záměr, říká ústavní právník Antoš

29. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Volební místnost v budově českolipské radnice

Senát se zabývá očekávanou novelou volebního zákona, kterou inicioval Ústavní soud, když letos v únoru vyhověl stížnosti a zrušil jeho podstatnou část. „Jsem velice spokojená s tím, že během března dokázali poslanci najít shodu. A teď vše nasvědčuje tomu, že shodu najdou i senátoři,“ komentuje stav věcí poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD). Vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marek Antoš ale s výsledkem práce poslanců není spokojen.

„Jsem řešením Poslanecké sněmovny dost zklamaný, protože Ústavní soud dal jasně najevo, že chce, aby výsledky na celostátní úrovni byly poměrné – aby hlasy všech voličů měly stejnou váhu. Což ta novela volebního zákona nedodržuje,“ říká ústavní právník.

Čtěte také

Podle Antoše sice návrh poslanců disproporčnost snižuje, neřeší ji ale zcela. „Pokud se podíváme, jak by ta novela přepočítala výsledky voleb v roce 2017, tak vidíme, že pořád zůstává podstatné zvýhodnění vítězů.“

Podle nového přepočtu by v minulých volbách stačilo velkým stranám jako ANO nebo ODS ke získání mandátu jen 22 až 24 tisíc hlasů. Naproti tomu menší strany, například hnutí STAN nebo TOP 09, by musely pro jeden mandát nasbírat bezmála 30 tisíc hlasů.

Marek Antoš

„Takže ta váha hlasu není stejná. A je to záměrná vlastnost toho systému. Zjevně ti, kdo tu novelu psali, chtěli, aby to tak bylo. Myslím si, že to neodpovídá tomu, co Ústavní soud žádá v odůvodnění svého nálezu,“ upozorňuje ústavní právník a dodává:

„Je to prostě další pokus, co ještě před Ústavním soudem projde.“

O mandát méně, o mandát více

S Markem Antošem souhlasí politolog Tomáš Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Má ale za to, že v letošních volbách lze s ohledem na nově vzniklé koalice očekávat menší nerovnováhu ve výsledcích.

Čtěte také

Palčivější problém by v tuto chvíli mohlo představovat druhé volební skrutinium, myslí si Lebeda. „Je to nejméně špatné řešení, které za daných okolností bylo možné vymyslet, ale můžeme se dočkat situací, kdy nějaký kraj dostane o mandát méně nebo více, než původně měl. Voličům se to bude velmi těžko vysvětlovat.“

I přes výhrady odborníků se ale zdá, že poslanci a senátoři dojdou shody. „Osobně si myslím, že by se to mělo stihnout tak, aby občané mohli v říjnu k volbám,“ tvrdí senátor Tomáš Goláň (ODS).

Hosty byli:
Tomáš Goláň, ODS, předseda Ústavně-právního výboru Senátu
Kateřina Valachová, ČSSD, Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny a Stálá komise pro Ústavu České republiky
Marek Antoš, vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK
Tomáš Lebeda, politolog, Katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty University Palackého

Kamenem úrazu by mohl být jen spor o umožnění korespondenční volby pro české občany pobývající v zahraničí. „Je to dlouhodobý dluh, který máme,“ uznává Valachová. Byla by ale nerada, aby tato otázka ohrozila nebo zpozdila rozhodnutí parlamentu.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.

autoři: Martina Mašková , Jan Burda , Zuzana Marková
Spustit audio

Související