Ani pohyb a zdravá strava neoddálí onemocnění Alzheimerem
Dlouho panovala naděje, že onemocnění Alzheimerovou chorobou a jinými druhy demence je možné oddálit nebo alespoň mírnit či zpomalit zdravým životním stylem.
Dostatečný pohyb, pestrá strava a duševní aktivita přece pomáhají uchovávat paměť a přispívají k tomu, že si člověk i ve vyšším věku uchová schopnost jasně myslet a adekvátně reagovat.
Tento ve vědeckých i laických kruzích všeobecně rozšířený názor ale nyní dostal velkou ránu, píše německý list Süddeutsche Zeitung.
Dvě velké studie, které byly zveřejněny v Časopise Americké lékařské asociace (Journal of the American Medical Association) totiž ukazují, že sport ani výživové doplňky lidský mozek před demencí zdaleka nechrání tak, jak se dosud myslelo.
V rámci jedné studie američtí vědci rozdělili více než 1600 seniorů ve věku mezi 70 a 89 lety do dvou skupin.
Té první nařídili dodržovat po dobu 24 měsíců strukturovaný tréninkový plán, kromě toho dvakrát týdně navštěvovat různé kurzy a nejméně třikrát týdně podnikat delší procházky a cvičit s činkami. A výsledek?
V porovnání s jejich vrstevníky, kteří během oněch dvou let absolvovali pouze kurz úspěšného stárnutí, nebyly u aktivních seniorů zaznamenány žádné rozdíly v kognitivních schopnostech.
Ani ve všeobecných, ani ve speciálních testech na paměť, slovní zásobu a mentální schopnost reakce nedosáhli účastníci výzkumu, kteří se dva roky více pohybovali, nijak lepších výsledků.
Tým odborníků, které vedla Kaycee Sinková z Wake Forest School of Medicine, podle Süddeutsche Zeitung působí, jako by byl výsledky svého výzkumu sám iritován.
A omezil se na téměř bezmocné konstatování, že „možná byly oba typy intervencí úspěšné při prevenci ztráty kognitivních schopností“.
K podobným závěrům přitom dospěla jiná studie, v jejímž rámci dostávalo více než 3000 seniorů po dobu pěti let různé výživové doplňky.
Pravidelné užívání nenasycených mastných kyselin, vitaminových preparátů a antioxidantů nijak nepřispělo k tomu, že by se u sledovaných osob zpomalil – nebo dokonce zastavil – věkem daný úbytek kognitivních schopností.
Kontrolní skupina, která žádné preparáty neužívala, dosáhla při paměťových testech a zkouškách rozvoje demence stejných výsledků.
Vedoucí studie Emily Chewová z Amerického národního zdravotního institutu nemá ani po pěti letech trvání studie uspokojivé vysvětlení pro nulový efekt doplňků výživy.
„Trvá pravděpodobně desetiletí, než dojde k omezení kognitivních schopností. Senioři tedy začali přípravky užívat příliš pozdě na to, aby to účinně působilo proti nemoci,“ konstatuje americká epidemioložka.
Výsledky amerických vědců jsou o to zarážející, že dosavadní studie zatím vždy přinesly jasné důkazy o tom, že pestrá strava, ve které je hodně ovoce, zeleniny a ryb, skutečně zpomaluje nástup demence.
Možné vysvětlení tedy zní, že tento efekt mají „zdravé“ potraviny, a ne jednotlivé potravinové doplňky.
Už mnohokrát se totiž potvrdilo, že pro zdraví organismu jsou prospěšné přírodní potraviny, ne však izolované substance – ať už se jednalo o multivitaminové preparáty, antioxidanty nebo jiné synteticky vyráběné doplňky stravy.
„Vědecké studie ze Spojených států jen zřídkakdy končí s takto negativním závěrem,“ konstatuje německý deník.
Možná právě proto jsou v doprovodném komentáři na stránkách Časopisu Americké lékařské asociace lékaři i široká veřejnost vyzýváni, aby se navzdory nijak povzbudivým výsledkům studie dál snažili vést zdravý životní styl.
„Není důvod k nihilismu. Je stále pravděpodobné, že faktory související s životním stylem, jako jsou strava a pohyb, hrají důležitou roli při prevenci demence a ztráty kognitivních schopností,“ píše se v komentáři.
Lékaři by tak měli své pacienty celoživotně nabádat k tomu, aby zůstávali aktivní. A aby se zdravým životním stylem začali ještě předtím, než se objeví potíže.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.