Andrzej Wajda: To, co člověk dnes chce dokázat, může dokázat
Před šestnácti lety získal z rukou herečky Jane Fonda v Hollywoodu Oscara za celoživotní dílo. Bylo mu 74 let. Jeho filmová kariéra ovšem zdaleka nekončila. V roce 2007 uvedl na plátna historické drama Katyň. Inspirací mu byl příběh vlastního otce, který se stal obětí masakru spáchaného příslušníky sovětské policie. Film mu přinesl další z řady nominací na Oscara. Velký ohlas měl před dvěma lety životopisný film Walesa: Člověk naděje, který reflektoval totalitní pád v Polsku. V letošním roce dokončil film Powidoki. 9. října se z živoucí legendy, jak ho s úctou celý filmařský i divácký svět nazýval, stala legenda. Režisér Andrzej Wajda zemřel.
Wajda byl díky vlastním zkušenostem s totalitními režimy člověkem, který si velmi vážil volnosti. „Mladé filmaře omezují dnes jen peníze,“ řekl na téma svobody a cenzurování současných filmových autorů. „To, co člověk dnes chce dokázat, může dokázat. Tvůrci by měli točit hlavně o tom, co je obklopuje teď,“ dodal.
Válka a totalitní režim byly častými motivy Wajdových filmů. V 50. letech promítl své zkušenosti s odbojem do válečných dramat Nezvaní hosté, Kanály i legendárního snímku Popel a démant. Jeho dílo se, eufemisticky řečeno, setkávalo s nepřízní státního vedení. V Československu byly všechny tři snímky uvedené dokonce s několikaletým zpožděním.
Wajdovo vidění světa rozšiřovalo pohled jeho divákům, popřípadě vzbuzovalo široké diskuse. Autorův pohled byl hloubavý, kritický a nepodléhal dobovým ideologiím.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.