Androidi přišli, prošli se - a popadali na zem
Čtyři roky připravovali kybernetici „souboj humanoidních titánů“. Minulý víkend pak dopravili na nepoužívané závodiště poblíž Los Angeles nejmodernější roboty, kteří jakoby z oka vypadli svým předlohám ze sci-fi filmů,“ píše britský nedělník Sunday Times.
Každý přišel zhruba na dva miliony dolarů. Někteří měřili i dva metry, měli široká ramena, agresivní barvy a drtivý stisk mechanických rukou. I ta jména měla sílu: Cog-Burn, Metal Rebel, Thor či Herkules. Nechyběl ani Sprinter, což vzhledem k maximální rychlosti pět kilometrů v hodině nebylo zrovna přiléhavé jméno.
Pro začátek se pořadatelé robotického klání rozhodli nastavit měkká pravidla. Humanoidi dostali hodinovou lhůtu na úkoly, které normální zdravý člověk zvládne za pět minut. Jenomže ouha - neuspěl ani jeden z mocných kovových titánů.
„Spíše to připomínalo pokusy dvouletého batolete otevřít krabici mléka,“ suše konstatoval jeden z britských inženýrů. Nejprve sice litoval, že Spojené království nemá na roboolympiádě svého zástupce, ale záhy byl rád, že tam Britové nikoho nemají. Aspoň si ušetřili ostudu. Výsledky byly tristní.
Přitom důvody pro uspořádání velkého finále soutěže Robotics Challenge byly chvályhodné a progresivní. Vývoj i soutěž inspirovala nukleární katastrofa v japonské Fukušimě. Lidé se po opadnutí tsunami nemohli dostat do řídícího centra, a tak experty americké Agentury pro pokročilé vojenské technologie napadlo, že by tento úkol mohli zvládnout roboti.
Tomu odpovídaly i soutěžní podmínky: každý robot měl ujet s autem 300 metrů, vystoupit z vozu, zmáčknout kliku a projít dveřmi, otevřít krytku zásuvky a zastrčit kabel, vyvrtat díru skrz zeď, přejít místnost plnou poházených tvárnic a vyjít po schodech. Cena pro vítěze nebyla malá - dva miliony dolarů, komerční věhlas, uznání od všech příznivců robotizace, případně zájem akademických institucí o další výzkum.
Závod odstartoval metrový Johnny z Německa. Do soutěže naskočil na poslední chvíli a jeho tvůrci zřejmě neměli na víc, takže ve srovnání se svými 190kilogramovými rivaly působil jako trpaslík. Řídil rychle, jen co je pravda. Ale když měl vystoupit, nešlo to. A tak zůstal sedět v autě. Soutěž pro něj skončila.
Metr devadesát vysoký Jaxon z Japonska nebyl o mnoho lepší. Tým se proto rozhodl obětovat osm bodů a rovnou „ho“, jak říkali, nikoli „to“, vynést z auta ke dveřím. Favoritem byl Helios z Massachusettského technologického institutu, ale u něj to vypadalo na epileptický záchvat. Třásl se, skřípal, a nakonec z auta vypadl.
Americký tým ho s námahou postavil na jeho obří chodidla. Většina robotů pak jen tupě zírala na kliku, zatímco jejich počítačoví naváděči dělali v 300 metrů vzdálené garáži vše pro to, aby jejich miláčkové neřachnuli na zem.
O něco lépe se robotům dařila chůze. Nebyla sice příliš pohledná, rachiticky pokřivená kolena zrovna dojem neudělala - jenomže jakmile se na zemi objevily sebemenší překážky, androidi padali, zahýbali pryč od cíle - a zase padali. Mohutný Robotis se skácel, dostal trestné body, postavil se - a bác, opět ležel na zemi.
Také u dveří to nebylo nic moc. Mnozí neprošli - jako krabi se sunuli bokem podél stěny. Uspěl pouze ostře rudý Chimp s mohutnými klouby, produkt Carnegie Mellon University; nějaký čas sice tupě vězel ve futrech, ale nakonec se dokázal narovnat a projít. Jako jediný.
„Suma sumárum, nešikové naplnili groteskními situacemi celý víkend,“ píší Sunday Times. Jeden robot se chytil paží do dveří auta a nemohl dál, jiný se dokonce zasekl v díře, kterou sám vyvrtal.
Zvednutí krytky, které zvládne i malé dítě, bylo pro roboty opravdovým oříškem. Zmíněný Jaxon se dokonce chytil zásuvky takovou silou, že přestal ovládat nohy, pootočil se, žuchnul a musel být odnesen na nosítkách.
Robotické úsilí navíc komplikovaly ustavičné výpadky wi-fi sítě, jimiž vědci simulovali poměry v jaderné elektrárně po katastrofě či na bojišti. Nakonec byl během prvního dne nejúspěšnější pomalý Sprinter, který ve srovnání s androidními kolegy zvládl nejvíce úkolů. I on však před ytongové tvárnice vrávoral velmi nejistým krokem a potřeboval pomoc svých lidských pánů. A ze schodů beze vší slávy spadl po zádech dolů.
Sunday Times připomínají, že poměrně nedávno špičkoví vědci a technologičtí inovátoři varovali před militarizací robotiky. „Zbraně připomínající filmového Terminátora mohou zničit civilizaci, což je znepokojivé,“ uvedli jak Stephen Hawking, tak Bill Gates. A také raketový vizionář Elon Musk prohlásil, že roboti jsou pro lidstvo největší existenční hrozbou. Umělá inteligence bude podle něj jednou tak mocná, že se klidně postaví samotnému Luciferovi.
„Kdyby tito vizionáři navštívili středisko Fairplex v kalifornské Pomoně a shlédli Robotics Challenge, asi by si s ulehčením oddechli, anebo by si přinejmenším na nějaký čas přestali dělat kvůli robotům starosti. Žádný Terminátor střílející z deseti zbraní najednou nás v dohledné době opravdu nenavštíví,“ bilancuje britský list výkon robotů.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
