Andrej Babiš: Moc bych si přál, aby na sebe politici pohlíželi jako na soupeře, nikoliv jako na nepřátele
Premiér Andrej Babiš ve čtvrtek u příležitosti 103. výročí vzniku Československa pronesl projev, v němž zaznělo: „Moc bych si přál, aby na sebe politici pohlíželi jako na soupeře, nikoliv jako na nepřátele. Aby lidé začali jiným názorům naslouchat, ne je shazovat, a aby se naše společnost začala vyrovnávat s tou, jestli to tak můžu říct, nemocí duše, která ji trápí.“
„Tento tón projevu Andreje Babiše překvapil. Není to úplně jeho klasický bojovný projev, kdy se vymezuje a staví okamžitě černobílé schéma o nelítostné opozici. Z mého pohledu zaznívaly určité, až bych řekl, prezidentské tóny. Promlouval ke společnosti jako k celku,“ hodnotí premiérova slova Jan Kubáček, který přednáší na Katedře marketingové komunikace a PR Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Zároveň to prokládal bilancí své vlády. Vedle poděkování a výzvy k očkování shrnul své období jako stabilní, u růstu ekonomiky mluvil o dobré startovní pozici,“ připomíná.
„Prezidentskou kampaň Andreje Babiše bych nevylučoval. Kdo v jeho projevu chtěl slyšet počáteční přípravu terénu, mohl to tam slyšet. Kdo to chtěl slyšet jako potvrzení, že Babiš uznal přechod do opozice, tak to také mohl zaznamenat. Kdo to mohl vnímat jako loučení premiéra, tak také mohl. Mně to ukazuje, že strategie Andreje Babiše bude hodně otevřená a o kandidatuře na prezidenta se bude rozhodovat až v samotném závěru kampaně,“ dodává Kubáček.
Co napovídá projev Andreje Babiše o tom, jak se bude jeho hnutí ANO chovat v opozici? Zeptáme se politologa Ondřeje Slačálka z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.