Andor Šándor: Západ nepochopil arabské jaro. Odstranění Kaddáfího v Libyi byla chyba

2. leden 2020

Rok 2020 uzavírá třetí dekádu 21. století, během níž světem hýbaly události arabského jara, konflikt na východní Ukrajině a ruská anexe Krymu, vzestup a pád Islámského státu, syrský konflikt nebo nástup Donalda Trumpa a změna orientace americké zahraniční politiky. Západ se v uplynulých letech dopustil řady omylů. Mezi největší z nich řadí bezpečnostní analytik Andor Šándor vojenskou intervenci v Libyi.

Jednou z věcí, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj ve světě, bylo nepochopení arabského jara ze strany západních zemí, domnívá se Andor Šándor. „Řada politiků se mylně domnívala, že jde o nějakou demokratizační snahu v zemích, kde ani netuší, co demokracie je, a ani ji nechtějí,“ říká bezpečnostní analytik.

Kaddáfí byl ochoten spolupracovat

Od pádu diktatury Muammara Kaddáfího v roce 2011 se Libye potácí v chaosu a válce. O moc bojují kmeny, milice, armády i politici.

Jako zásadní chybu Západu hodnotí odstranění Muammara Kaddáfího v Libyi. Zemi to uvrhlo do zmatku, který přerostl v ozbrojený konflikt. Ten může destabilizovat velkou část severní Afriky.

Podle Šándora se Kaddáfí po americké invazi do Iráku bál, že bude další na řadě, a začal spolupracovat. „Nebyl to žádný demokrat. To si nenalhávejme. Ale fungoval v historických souvislostech vývoje Libye, kde spolu o vládu soupeří osmnáct kmenů. Jeho odstranění přineslo bezvládí, rozvalení země a otevření problémů směrem na jih.“

Situace v Libyi je vážnou bezpečnostní hrozbou taky pro Evropu, protože země uvržená do chaosu dnes funguje jako brána ilegální migrace na starý kontinent. Podle Šándora by Kaddáfí byl schopen tuto bezpečnostní hrozbu regulovat.

Hraje si Turecko na velmoc?

Libyjci jsou všichni ozbrojení, každý muž má doma minimálně jednu zbraň. Válčí se tu od Kaddáfího pádu téměř nepřetržitě.

Své vojenské jednotky chce nyní do země vyslat Turecko, aby podpořilo mezinárodně uznávanou vládu národní jednoty, která bojuje s oddíly polního maršála Haftara. Ten se od jara snaží dobýt hlavní město Tripolis.

„Prezident Erdogan se snaží z regionální velmoci učinit světového hráče,“ hodnotí Šándor. „Je ochoten jít do střetu s kýmkoli včetně Spojených států, hraje velmi tvrdě a prozíravě z jeho vlastního pohledu.“

„To, o co se snaží v Libyi, souvisí s jeho širší politikou ve Středomoří a s využitím ropy a zemního plynu. Vojenská operace v Libyi ale může být pro Turecko velké sousto.“

Další témata rozhovoru: důsledky Bushovy invaze do Iráku; severokorejská jaderná hrozba; kyberútoky a bezpečnost Evropy; reinterpretace druhé světové války.

autoři: Zita Senková , Andor Šándor , and
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.