Analytik: Neúspěšné vojenské angažmá Číny v Sýrii by mohlo položit čínskou vládu

„Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se v oblasti Čína vojensky angažovala,“ potvrdil v Dnešním Plusu vojenský analytik Lukáš Visinger.

Existují konkrétnější odhady, uvedl analytik. „Předpokládá se, že by Čína vyslala jednu až dvě letky bojových letounů, které by operovaly u některé ze syrských základen. Další teorie říká, že by tam Čína mohla poslat svou novou letadlovou loď, a bojové letouny by operovaly přímo z její paluby.“

Účast na pozemní operaci je stále jen spekulací. „Vzhledem k tomu, že ani Rusové se ve větším měřítku do pozemních bojů nezapojují, tak i to čínské pozemní angažmá pokládám za málo pravděpodobné,“ soudí Visinger.

Čína se do bojů proti Islámskému státu vlastně už zapojuje tím, že dodává zbraně Íránu, Iráku a Sýrii, připomněl expert.

„Pokud by Čína nakonec sáhla k vojenskému angažmá, tak by byla motivována získáním vlivu v oblasti, aby vše nespadlo do klína Kremlu. Paradoxně jsou Rusko a Čína vůči Sýrii spojenci, ale také vlivoví konkurenti,“ vysvětlil Visinger.

Zapojení čínských vojenských sil na Blízkém východě má kromě zápasu o vliv v oblasti také rozměr demonstrace síly. „Aby Čína prostě ukázala, že to dokáže.“

Vojenské zapojení v zahraničí ale není jednoduché, potvrdil analytik. „Čína sice má bojové kapacity, otázkou je, jestli má i kapacity logistické. Dlouhodobá podpora takové operace není jednoduchá. Rusové to jakž takž zvládají, ale je otázka, jestli by to zvládala Čína.“

Otázkou také je, jaký dopad by vojenská účast v Sýrii a Iráku měla na vnitropolitickou situaci Číny.

„Čínský režim není tak pevný a stabilní, jak si mnozí lidé myslí, a jak se sám snaží navenek působit. V případě neúspěchu blízkovýchodního angažmá by to mohlo čínskou vládu i položit,“ varoval Lukáš Visinger.