Anafylaktický šok a rychle nastupující alergická reakce. Je podzim pro alergiky klidnějším obdobím?

17. září 2020

Vosí bodnutí, ořechy anebo některé léky. Alergie patří mezi hojně rozšířený zdravotní problém, který může mít opravdu mnoho podob. Nějakou formou alergie koneckonců trpí zhruba čtvrtina české populace, přičemž valné většině nezpůsobuje výraznější obtíže. 

Anafylaktický šok je extrémně silná forma alergické reakce, pro kterou je typický velmi rychlý nástup obtíží. Ty nastávají po kontaktu s alergenem, projevit se ale můžou i u jedinců, kteří žádnou alergií doposud netrpěli. Tento život ohrožující stav si žádá okamžitou pomoc, v opačném případě může končit smrtí.

MUDr. Irena Krčmová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Alergoložka MUDr. Irena Krčmová hovoří v naší radioporadně.

Když máte podezření na alergii, kdy je vhodná doba přijít k lékaři na testy? Čím je způsobené, že se alergie najednou objevuje u lidí středního nebo dokonce i staršího věku, které do té doby žádné potíže neměli?

Anafylaktický šok nebo anafylaxe, jak se stavu také říká, je opravdu extrémně silná forma alergické reakce. Jde v podstatě o alergický šok, který postihuje takřka celé tělo a je doprovázený celou řadou potíží.

Mezi nejčastější zasažené oblasti patří:

Kůže
Dýchací soustava
Trávicí soustava
Srdce a cévy
Centrální nervová soustava

Během anafylaktického šoku je zpravidla postiženo více oblastí najednou, zvláště nebezpečné je dušení a pokles krevního tlaku.

Alergická reakce nastává v momentě, kdy tělo považuje určitou substanci, například arašídy nebo vosí jed, za škodlivou.

Čtěte také

Oproti běžné alergické reakci, která běžně postihuje jen určité místo, anafylaxe postihne celé tělo, nejsilněji cévy, které se rozšíří a zvýší propustnost svých stěn. Zvýšený odtok tekutin pak způsobí, že srdce ve snaze udržet oběh začne pumpovat rychleji. Uniklá tekutina zatím směřuje do podkoží, kde vytváří silné otoky.

Srdeční sval není schopný oběh udržet, což se projeví prudkým klesáním krevního tlaku. Bez okamžité pomoci oběh nakonec selže a člověk upadá do bezvědomí. Otoky pak mohou způsobit silnou dušnost, která se může rozvinout až v astmatický záchvat.

Kromě celkového postižení se anafylaktická reakce může projevit také lokálními příznaky, například kopřivkou.

Alergie dokáže pořádně potrápit (ilustr. foto)

Symptomy postihující zažívací trakt mohou zahrnovat křečovité bolesti břicha, průjem i zvracení. Výjimkou není ani zmatenost či ztráta kontroly nad močovým měchýřem. Rozšíření cév může dále způsobit silné bolesti hlavy. Někteří pacienti si stěžují také na pocity úzkosti.

První pomoc při anafylaktickém šoku

Hlavním cílem první pomoci při anafylaktickém šoku je zachování základních životních funkcí, tedy dýchání a krevního oběhu. A jak postupovat?

V první řadě je nutné bezodkladně zavolat záchrannou službu. Pokud je třeba, postiženému můžete následně povolit oblečení, aby se mu lépe dýchalo.

Čtěte také

Nachází-li se dotyčný v bezvědomí, je dobré ho položit na záda, pokud komunikuje, opřít ho do sedu.

V případě anafylaktického šoku hraje rychlost velmi podstatnou roli. Nemocnému by měl být co možná nejrychleji podán adrenalin, který bojuje proti dušnosti a poklesu tlaku. Pokud je dotyčný alergik, dost možná ho u sebe bude mít v podobě autoinjekčního pera, které je nutné aplikovat ideálně do horní části stehna.

Při dušení je dobré podat inhalační léky na rozšíření dýchacích cest a následně rozkousat 1 až 2 tablety nějakého antihistaminika. Doporučuje se zachovat toto pořadí podání přípravků, a to z důvodu nástupu účinků. Zatímco adrenalin účinkuje během pár minut, antihistaminika během desítek minut.

Prevence

Jedinou možnou prevencí anafylaktického šoku je důsledné vyhýbání se spouštěči alergické reakci. Ani tato strategie však nemusí být stoprocentně účinná.

Čtěte také

Anafylaktický šok se totiž může objevit i u lidí, kteří žádnou alergií doposud netrpěli. Život ohrožující stav se tak výjimečně může dostavit i po běžných činnostech, jakou je například barvení vlasů.

Každý alergik by u sebe měl vždy nosit léky na alergii. V případě alergie na hmyzí bodnutí, která anafylaktický šok spouští nejčastěji, by se lidé neměli záměrně pohybovat v místech, kde se vyskytují včely či vosy, popřípadně se při kontaktu s hmyzem vyvarovat prudkým pohybům.

Clou radioporadnu s MUDr. Irenou Krčmovou si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související