Amy Coneyová Barrettová bude soudkyní Nejvyššího soudu. Přes protesty demokratů, píše Politico

27. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Amy Coneyová Barrettová

Americký Senát potvrdil nominaci Amy Coneyové Barrettové do Nejvyššího soudu. Zajistil tak konzervativní většinu ve federální justici na dekády dopředu, všímá si Politico.

Horní komora Kongresu darovala prezidentu Donaldu Trumpovi tolik potřebné vítězství jen osm dní před volbami. Pondělní hlasování uzavřelo 30denní proces, který Senát prý přivedl k „hořké stranickosti“, která definovala instituci už i v posledních dvou desetiletích.

Čtěte také

Trump nominoval Barrettovou přesně před měsícem, republikáni se rychle spojili, aby soudkyni potvrdili co nejdřív. Demokraté volali po odložení hlasování do doby po prezidentských volbách v listopadu. Nakonec je ale úspěšná nominace prezidentovy favoritky prvním potvrzením Nejvyššího soudu s podporou pouze jedné strany, a to poprvé od 19. století.

„Dnešek se zapíše jako jeden z nejtemnějších dnů historie Senátu Spojených států,“ uvedl demokratický vůdce Senátu pro menšiny Chuck Schumer. „Ať budoucnost ukáže, jak budou Američané, s jejich životy, právy a svobodami, trpět,“ dodal.

Čtěte také

Snaha potvrdit Barrettovou byla sama o sobě bezprecedentní. Senát nikdy nerozhodoval o kandidátovi do Nejvyššího soudu tak těsně před volbami. Situace vedla k nebývalé podpoře na obou stranách politického spektra. Strany získaly značné finanční prostředky a demokratické kampaně od 18. září vydělaly v přepočtu více než 23 miliard korun.

Barrettová je teprve pátou ženou v Nejvyšším soudu. V instituci nahradí Ruth Baderovou Ginsburgovou, liberální ikonu, která zemřela minulý měsíc na komplikace způsobené rakovinou. Ve svém projevu při slavnostním slibu v Bílém domě se nová soudkyně zavázala jednat „nezávisle na politických stranách a vlastních preferencích,“ píše Politico.

Polské protesty

Několik tisíc lidí už pátý den protestuje proti verdiktu Ústavního soudu, který by mohl vést k téměř úplnému zákazu interrupce v zemi. Takzvanou Dámskou stávku na podporu práva žen zvolit osud svého dítěte, přibližuje deník Gazeta Wyborcza.

Čtěte také

Třeba v Gdaňsku se sešlo bezmála 5 tisíc lidí před Oliwskou katedrálou. Shromážděný dav skandoval hesla o svobodě, rovnosti a právech žen. V rukou se objevily transparenty s nápisy „Máme dost” nebo „Ženské peklo”.

Podle Všepolské ženské stávky, která akce koordinuje, se protesty konaly ve více než 150 městech v Polsku i jinde v Evropě. V hlavním městě Varšavě pak aktivisté nalili červenou barvu přes most Łazieńkowski.

Podle rozhodnutí Ústavního soudu Polsko zakáže ukončení těhotenství i v případech, kdy je plodu diagnostikována vážná a nevratná vrozená vada. Protesty byly umocněny zprávami, podle kterých už lékaři, kteří se obávají porušení zákona, začali naplánované zákroky rušit.

Celý přehled zahraniční tisku, který připravil Tomáš Fiala, najdete v audiu.

Spustit audio

Související