Američtí odborníci hodnotí odcházejícího prezidenta Billa Clintona
Za osm let působení Billa Clintona v úřadě amerického prezidenta dosáhly Spojené státy na mezinárodní scéně nesporně mnoha úspěchů. Clintonovi se například podařilo prosadit - proti domácím i zahraničním oponentům - rozšíření Severoatlantické aliance o tři bývalé komunistické státy střední Evropy - Českou republiku, Maďarsko a Polsko.
A právě během jeho vlády také podnikla Severoatlantická aliance svoji dosud největší vojenskou akci: vzdušný útok proti Jugoslávii, který skutečně zastavil hromadné srbské etnické čistky tamních Albánců a umožnil návrat několika set tisíc uprchlíků.
Před pěti lety pomohl Clinton zprostředkovat daytonskou mírovou dohodu, kterou po dlouhém krveprolití skončila válka v Bosně a v poslední době se i tam začaly vracet desítky tisíc uprchlíků. Američtí činitelé mohou proto oprávněně tvrdit, že na Balkáně se jim podařilo dosáhnout opravdu pozitivních změn: omezení Slobodana Miloševiče a podpory demokracie.
Za vlády Billa Clintona v Bílém domě sjednaly Spojené státy také odstranění jaderných zbraní z Ukrajiny, Kazachstánu a Běloruska, takže jediným dědicem sovětské jaderné výzbroje se stalo Rusko.
Pokrok nastal rovněž v mezinárodním obchodě, zvláště v rámci Severoamerické asociace volného obchodu (známé pod zkratkou NAFTA) a v rozvíjení obchodních vztahů s Čínou.
Poradce prezidenta Clintona v otázkách národních bezpečnosti Samuel Berger o tom řekl minulý týden v New Yorku na zasedání Rady pro zahraniční vztahy:
"V okamžiku, kdy prezident Clinton odchází z úřadu, je Amerika nejsilnější světovou vojenskou, hospodářskou a politickou mocností," řekl Berger a dodal: "Svět na nás spoléhá, že budeme pomáhat vytvářet spojenectví, sjednávat mír a garantovat mezinárodní finanční stabilitu."
Nezávislí experti na americkou zahraniční politiku však hodnotí Clintonovo působení na mezinárodní scéně jako "smíšené". Vytýkají mu zejména nedostatek "koherentní strategie" řízení světových záležitostí a prosazování amerických zájmů. Jedním z Clintonových kritiků je ředitel washingtonského Institutu pro studium zahraniční politiky Richard Haass, který našemu zpravodaji řekl:
"Jsou to přinejlepším smíšené výsledky. A myslím si, že můžeme prezidenta Clintona a jeho spolupracovníky hlavně kritizovat za to, že dostatečně nevyužili příležitostí, které jednoduše zdědili."
Richard Haass se domnívá, že Bill Clinton formuloval svoji politiku vždy jen "ad hoc", k řešení nějaké vzniklé krize, a nepřipravil žádnou zahraničně politickou strategii, která by mohla mít trvalé účinky. Tím podle jeho slov Clinton nevyužil možnosti vybudovat pomocí vlivu Spojených států bezpečnější svět.
Haass to dokládá na příkladu Iráku, kde Clintonova vláda podle něj jen reagovala na krátkodobé změny a nakonec připustila, aby se rozpadla proti-Sadámovská aliance, vzniklá před 10 lety za války v Perském zálivu.
Bill Clinton se podle Haasse nechal příliš často ovlivňovat ve věcech zahraniční politiky vnitropolitickými ohledy. Během krize v Kosovu tak předem vyloučil možnost nasazení pozemních vojsk, protože americká veřejnost měla obavy z rostoucího počtu obětí vlastních vojáků.
"Zahraniční politika nebyla pro tuto vládu nikdy prioritou a tak by nás nemělo překvapovat, že vnitropolitické ohledy stály na prvním místě," podotkl Richard Haass.
Američtí oficiální činitelé ovšem takovou kritiku odmítají. Clintonův poradce Berger zdůrazňuje, že současná vláda vždy čelila jakémukoli ohrožení amerických zájmů a že se jí většinou dařilo efektivně prosazovat mír. Svět podle Bergera nadále ustupuje od éry soutěžení supervelmocí a odcházející prezident Bill Clinton vedl záměrně Spojené státy tak, aby se dokázaly vyrovnat s nároky globalizace.
ČRo 6 / RSE 18. ledna 2001 rse@cro.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.