Americké národní parky ohrožují nepůvodní druhy zvířat
Více než polovinu národních parků ve Spojených státech trápí invazní druhy zvířat. U nás jsou problematické píše invazní druhy rostlin.
Podle nejnovějšího průzkumu, který si zadala správa amerických národních parků, sužuje chráněná území přes 300 nepůvodních živočišných druhů. Ty narušují vyváženost tamního ekosystému. Pouze asi 10 procent z nich má vedení parků pod kontrolou.
V různých parcích figurují jako rozmáhající se nepůvodní druhy různá zvířata: jedná se například o krajtu tmavou, do volné přírody se v USA dostala od chovatelů, nebo o nepůvodní druh pstruha jezerního. Tito invazní živočichové nemají přirozené predátory a decimují jiné ohrožené druhy.
Správy národních parků na přemnožené stavy reagují. Ve floridském parku Everglades funguje nařízení na regulaci zmíněné krajty tmavé, které opravňuje, aby tohoto invazního hada chytala a zabíjela i veřejnost. Pstruha jezerního v Yellowstonském národním parku se zase odborníci snaží vysledovat až k místu tření, ochranáři se pak mohou rychleji zaměřit na oplodněné jikry a ty následně likvidovat.
České národní parky trápí především invazní rostliny
Území českých národních parků je u nás dost zachovalé. Invazních druhů, se kterými se musí příroda potýkat, je proto méně než v krajině mimo tato chráněná území.
Oproti americkým národním parkům není v těch českých tak velký problém s invazními druhy zvířat. Přesto ministerstvo životního prostředí některé zaznamenalo. Patří mezi ně mýval severní, norek americký a pak některé druhy ryb, jako je střevlička východní nebo karas stříbřitý. Za nepůvodní jsou také považovány vodní druhy raků původem ze Severní Ameriky, které přenášejí račí mor. Oproti americkým národním parkům se v těch českých ale řeší spíše invazní druhy rostlin než živočichů.
Jedná se například o široce rozšířené druhy, jako jsou netýkavka žlaznatá nebo křídlatky. V Českém Švýcarsku se invazně šíří borovice vejmutovka, v Krkonošském národním parku je to šťovík alpský.
Jan Šíma. Ministerstvo životního prostředí ČR
Předejít šíření nepůvodních rostlinných druhů je možné pouze tak, že se bude věnovat zvýšená pozornost správnému nakládání s rostlinným odpadem. To se týká především druhů, které se pěstují v zahradách.
Podle Jana Šímy je nutné především odstraňovat ohniska nepůvodních druhů. Musejí se omezovat větší plochy jejich výskytu a především při zjištění výskytu nového v malém množství se snažit rostliny odstranit. Tak nedojde k dalšímu rozšíření a závažnému dopadu na přírodní společenstva.
Největším problémem invazních druhů rostlin je, že mění přírodní stanoviště a konkurují původním rostlinným druhům. V Národním parku České Švýcarsko například invazní chování borovice vejmutovky způsobuje, že velká vrstva opadu jehličí vytlačuje původní podrost, kterým je třeba borůvčí. Stanoviště tím degradují a mění se následně také tvorba půdy.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
