Americká policie vyklidila tábor indiánů protestujících proti výstavbě ropovodu

Řada médií si všímá vyklizení tábora odpůrců výstavby ropovodu Dakota Access ve Spojených státech, jehož část má vést přes siouxskou rezervaci Standing Rock.

Hlavní tábor protestujících v oblasti Cannon Ball poblíž řeky Cannon vyklidily ve čtvrtek odpoledne americké policejní síly. Při akci zatkly 46 lidí. Demonstranti uvedli, že hodlají protestovat i nadále v menších táborech, píše server deníku Seattle Times.

Stavbu zakázala administrativa bývalého prezidenta Baracka Obamy kvůli obavám z dopadů na životního prostředí. Nový americký prezident Donald Trump zákaz zrušil krátce po svém nástupu do funkce.

Indiáni se ve spolupráci s neziskovými organizacemi snaží výstavbě na svém území opakovaně zabránit demonstracemi a soudní cestou, píše server americké stanice CNN. Ropovod za téměř čtyři miliardy dolarů má spojit ropná pole Severní Dakoty s rafineriemi ve státě Illinois.

Skoro 1900 kilometrů dlouhý projekt vede přes čtyři americké státy. Je téměř dokončený, zbývá jen úsek, který křižuje zdroje pitné vody zásobující siouxskou rezervaci Standing Rock. Podle Siouxů by ropovod narušil posvátná území, kde jsou pohřbeni jejich předci, a ohrozil by zdroje pitné vody. Developer projektu dnes potvrdil, že práce na dokončení ropovodu už byly obnoveny. Dodal, že ropovod by měl být provozuschopný během tří měsíců.

„V této vodě jsou naši lidé...“

Slovenský deník SME přidává příběh LaDonny Brave Bull Allardové, která žije u řeky Cannon. Její praprababička přežila před více než 150 lety boj mezi Siouxy a americkou armádou. Rodiče Allardové zažili, jak americká vláda na řece postavila přehradu.

„Byla jsem malá, když přišly povodně a znesvětily naše pohřebiště. V této vodě jsou naši lidé. Tato řeka je příběhem celého mého života,“ napsala Allardová pro magazín Yes. Když se dozvěděla, že přes indiánskou rezervaci Standing Rock v Severní Dakotě povede přes 1800 kilometrů dlouhá část ropovodu, na protest začala organizovat na sporném místě dočasný tábor.

Logo

V červenci už bylo téměř jisté, že se projekt klíčového ropovodu nezruší. "Vzala jsem svůj iPhone, udělala krátké video a dala ho na facebook s žádostí: Prosím, pomozte nám. A lidé přišli a stále přicházeli z různých domorodých kmenů. V životě by mě nenapadlo, že něco takového uvidím,“ popsala své odhodlání zachránit vody milované řeky v listopadu pro americkou stanici CNBC.

Trump chce americkou ocel

Tento týden se příběh téměř rok trvajícího protestního hnutí částečně uzavřel – desítky posledních demonstrantů musely z tábora odejít, několik z nich zatkli a stany teepee poslední odcházející zapálili. Navzdory mrazivému počasí v táboře protestovali i v prosinci tisíce lidí, většinou příslušníků indiánských kmenů z celé země, ale byli mezi nimi i aktivisté, ekologové a vojenští veteráni. V době největších protestů tam bylo více než deset tisíc odpůrců stavby z celého světa.

Prezident Trump schválil kromě výstavby ropovodu Dakota Access také výstavbu ropovodu Keystone XL. Požaduje po společnostech stavících oba ropovody, aby použily ocel a části potrubí vyrobené ve Spojených státech. Požadavek by ale mohl být zdrojem sporů s kanadskou společností TransCanada, protože velká část materiálu už byla vyrobena.

V roce 2012 společnost TransCanada uvedla, že polovina potrubí pro projekt bude vyrobena v Arkansasu ve Spojených státech ve společnosti vlastněné indickým konglomerátem Welspun. Zbytek měl být vyroben v Kanadě, Itálii a Indii. Trumpův požadavek kritizují také zastánci volného obchodu. Argumentují, že vláda nemá soukromým společnostem říkat, kde a jak si mají pořídit materiál pro své projekty, dodává na svém webu stanice CNBC.

autor: thk
Spustit audio