Ambasádu do Jeruzaléma můžeme přesunout, ale nesmíme ukázat slabost, říká exvelvyslanec Pojar

Ivan Hoffman: Prezident Zeman v Izraeli

• Upravit
• Smazat

Náš prezident si v Izraeli vyměnil s židovskými politiky řadu komplimentů, řekl i to, co se z taktických důvodů běžně neříká a určitě udělal dobrý dojem na židovské poslance.

„Každý suverénní stát si může vyhlásit hlavní město kdekoli na svém území. Izraelcům to není umožněno a vítají kohokoli, kdo se jejich práva zastane,“ vysvětluje bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar.

Připomíná, že v západním Jeruzalémě má sídlo prezident, premiér, parlament i naprostá většina ministerstev. Fakt, že část světa Jeruzalém jako hlavní město neuznává, proto Izraelci prý vnímají jako delegitimizaci celé jejich přítomnosti na Blízkém východě.

Největším přítelem Izraele jsou Spojené státy. Ale ve zbytku světa, nebo přinejmenším v Evropě, je to Česká republika. To neznamená, že jsme pro Izrael nejdůležitější země.
Tomáš Pojar

Přesun české ambasády do Jeruzaléma by podle Pojara neznamenal zásadní logistické nebo bezpečnostní problémy. Finančně by ho pokryl prodej stávající budovy velvyslanectví a rezidence v lukrativní čtvrti Tel Avivu.

Čeští diplomaté by prý ale i nadále působili v obou městech. Jeruzalém je totiž centrem politických a kulturních jednání, zatímco Tel Aviv je hlavním městem byznysu. „Stovky tisíc Izraelců každé ráno jezdí pracovat z Jeruzaléma do Tel Avivu a stejně to mají i diplomaté,“ přibližuje.

Tel Aviv je krásné a moderní město, které vzniklo před 110 lety. Jeruzalém je hlavní město světa, nebo přinejmenším západní polokoule.
Tomáš Pojar

Hrozí hněv arabského světa?

Jan Fingerland: Zemanovo jeruzalémské štěstí

• Upravit
• Smazat

Je překvapivé, že český prezident nejezdí do Izraele častěji. Nikde se nesetká s tak přátelským přijetím, jako v Jeruzalémě. Tentokrát možná přivedl větší dárek, než sám čekal.

I přes Zemanovu podporu ale nemá přestěhování velvyslanectví souhlas české diplomacie a vlády. Zejména s ohledem na bezpečnostní, politické i ekonomické důsledky, které by takový krok provázely. S otevíráním ambasád v Jeruzalému tvrdě nesouhlasí Palestinci a jejich arabští spojenci.

„Arabské země by protestovaly. Míra protestů by záležela na tom, jak bychom to mysleli vážně a jestli bychom hned nezačali lavírovat. Pokud bychom tento krok udělali a zároveň ukázali slabost, arabské země by přešly do tvrdého útoku,“ připouští Pojar, který je zároveň prorektorem pro zahraniční vztahy vysoké školy CEVRO Institut.

Jsme suverénní země a můžeme dělat co uznáme za vhodné. Ale spousta arabských zemí protestovala už proti tomu, že jsme v roce 1990 obnovili vztahy s Izraelem. Každé gesto něco stojí.
Tomáš Pojar

Pokud by ovšem stěhování ambasády bylo předvídatelným krokem, a vyvrcholením konzistentní politiky, nesetkalo by se to sice s obdivem arabského světa, ale jeho reakci by bylo možné ustát. „Racionální a pragmaticky uvažující arabské země vědí, že západní Jeruzalém je součástí Izraele a jeho hlavním městem,“ dodává Tomáš Pojar.