Alexandr Mitrofanov: V Rusku se množí cechovní protesty. Jsou spíš symbolické

21. únor 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ruský prezident Vladimir Putin

Každý, kdo studuje současnou ruskou společnost, nemůže opomenout jev, který významně ovlivňuje dění. Publicista a spisovatel Dmitrij Bykov to ve čtvrtek nazval snahou Putinova režimu o návrat do dob před Petrem Velikým.

Tato myšlenka se může zdát bizarní pouze lidem, kteří posuzují ruské reálie podle kdysi získaných znalostí o Sovětském svazu. Jenže jde o společnost postavenou na jiných základech. I když byli generální tajemníci ÚV KSSS cosi jako carové, jako celek měla sovětská řídící vrstva v určitých obdobích snahu po uplatnění moderních prvků už kvůli posílení své moci.

Čtěte také

V současném Rusku je modernizace lokalizována do zbrojení. Jinak je mocenská pyramida archaická. Nahoře je vládce Vladimir Putin. Spolu s několika nejbližšími – jejich jména jsou, na rozdíl od jmen někdejších členů sovětského politbyra, veřejnosti utajena – rozhoduje o osudech země a jejích obyvatel.

O něco níž jsou příslušníci vlivných a bohatých rodů. Pak státní úředníci. Obyvatelé úplně dole mají možnost cara podpořit a zajistit si tím, že nebudou podrobeni represím.

Tvrdé represe

Nedávná kauza Síť, kdy mladí antifašisté nespokojení s režimem po obvinění, že vytvořili teroristickou organizaci, šli do vězení až na 18 let bez toho, že by jim bylo cokoli prokázáno, se stala exemplárním příkladem. Reakce společnosti na tuto zvůli se oblékla do cechovních protestů. To režim dovoluje v podobě otevřených dopisů profesních korporací.

Čtěte také

Během končícího týdne zveřejnili kolektivní dopisy a prohlášení vědci a novináři píšící o vědě, pedagogové, studenti, spisovatelé, novináři píšící nejen o vědě, filmaři a animátoři, psychologové, architekti, urbanisté, zastupitelé z Petrohradu, IT specialisté, a dokonce zástupci takzvané Putinovy opozice v Dumě ze strany Spravedlivé Rusko a Komunistické strany Ruské federace. Na jeden den protestně zavřeli své obchody nezávislí knihkupci (velká knihkupectví zůstala otevřena).

Státní teror

Známá literární vědkyně a nakladatelka Irina Prochorovová k tomu řekla: „Vidíme, že vrcholí státní teror – obludný, otevřený, cynický. Mám za to, že se to už netýká jen důležité intelektuální části společnosti, ale všech. Budeme-li zticha, nebudeme-li o tom mluvit, bude celý tento stroj zla řádit bez jakýchkoli omezení.“

Zároveň existuje chápání, že tyto činy jsou symbolické. Publicista Kirill Rogov nazval cechovní protesty „nedoobčanskou společností“. Signatáře protestů vidí jako lidi bez občanské a politické pozice, kteří jen podávají supliku všemocnému vládci, aby byl o něco méně krutý.

Alexandr Mitrofanov

Poté co vládce tyto supliky opomene, upadají do apatie, píše Rogov. A uzavírá: „My, signatáři těchto dopisů, musíme myslet na to, co budeme dělat, až dopisy spadnou pod stůl. Jinak nám nezbude než odtáhnout do svých příbytků a žít tam poplivaní od hlavy k patě. Za ještě horších podmínek než doposud.“

Autor je komentátor Práva

autor: Alexandr Mitrofanov | zdroj:
Spustit audio

Související