Alexandr Mitrofanov: Protiputinovci k budoucnosti Ruska – od násilného převratu k otočení zády
Ruský nevládní publicista a básník Ivan Davydov, který z principu zůstal ve své zemi, shrnul možnosti dalšího vývoje. Debaty, jaké bude Rusko po válce s Ukrajinou, jsou hlavním tématem úvah protiputinovců. Samotné ukončení války přitom nechávají na Ukrajincích a Západu, kteří mají porazit Putina a zajistit jim možnost vybudování jiného Ruska.
Podle Davydova jsou možné tři verze budoucnosti. Za prvé je to definitivní rozchod Ruska s Evropou a ruský pohyb směrem Severní Korea. Za druhé, že se Rusko přece jen vzpamatuje a pokusí se vrátit do lidské společnosti. A za třetí, že svět přestane existovat.
Čtěte také
Směr Severní Korea současné Rusko už nabralo, proto se v této rovině pouze snášejí stále nové důkazy, že tomu tak doopravdy je. Aby se Rusko vzpamatovalo, muselo by to chtít dostatečné množství jeho obyvatel. Publicista Dmitrij Gubin, který je v emigraci v Německu, si však myslí, že fakt, že se „Rusové v Rusku považují za ruský národ, zdaleka není důkazem, že v Rusku národ skutečně existuje“.
Dodává, že „ruský svět se nesjednocuje s jinými světy podle zásady lidské pospolitosti (profesionální, sociální, kulturní), ale určuje na středověký způsob ‚svoje‘ (podle rasy, jazyka a dějin) a ‚cizí‘ (jiná rasa, jiný jazyk, jiné dějiny). Ruský národ je jednoduše rozrůzněné, bezprávné, mizerně vzdělané a špatně se vnímající obyvatelstvo, které okupoval stát a se kterým lze občas cítit, ale v žádném případě mu nelze nadbíhat“.
Tato země nesmí existovat
Proto je úkolem ruských emigrantů podle Gubina splynutí s místní společností, tedy poněmčení, pofrancouzštění a podobně.
Čtěte také
Michail Chodorkovskij, nejproslulejší Putinův vězeň, který je rovněž v emigraci, má opačný názor. Právě vydal knihu Jak zabít draka, v níž rozvádí své představy o budoucnosti Ruska. Nevylučuje, ač přímo neschvaluje, násilné převzetí moci. Brojí pro silný parlament a silné regiony v rámci federalizace země.
Přechodná vláda podle něj musí za dva roky zvládnout základy reforem a kvůli tomu musí nasadit levicový kurs, kdy převede přímo na obyvatelstvo zisky z prodeje ropy a plynu a rozkulačí Putinovy oligarchy, jejichž peníze dostane rovněž lid. Chodorkovskij přitom dává za příklad českou kupónovou privatizaci.
V pátek 4. listopadu v Polsku začne sjezd někdejších ruských poslanců a zastupitelů, kteří dlí v zahraničí. Očekává se výzva k ozbrojenému svržení Putinovy vlády. Tak alespoň zní linie hlavního organizátora, exposlance Státní dumy Ilji Ponomarjova. Značná část protiputinovců však Ponomarjova odmítá jako nedůvěryhodnou osobu a možného provokatéra.
Během psaní tohoto textu jsem dostal zprávu od spolužáka z Ruska, s nímž jsme byli na stejné fakultě před 45 lety. Popisuje hrůzu každodenního života v nacismu a končí slovy: „Tato země nesmí existovat!“
A teď, babo, raď.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
