Alexandr Mitrofanov: Kořeny dnešní kremelské mentality sahají do Stalinových dob

6. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josif Vissarionovič Stalin a Vladimir Putin

Jestliže se pozorovatel ponoří do výroků současných představitelů Ruské federace, nemůže přehlédnout výrazný rys, jehož přítomnost je čím dál viditelnější.

Jde o zdůrazňování zvláštního postavení Ruska a vyzdvihování speciálních ruských hodnot, které se dávají do protikladu k hodnotám západní demokracie.

Čtěte také

Prezident Vladimir Putin v roce 2014, ihned po anexi Krymu, prohlásil: „Západní hodnoty spočívají v tom, že člověk existuje sám, uvnitř sebe, a čím je člověk úspěšnější, tím je lepší. U nás se ale říká: vydělal miliony či miliardy, no a co má být? Jenom náš lid mohl stvořit přísloví ‚Smrt je krásná, když tě lidi vidí‘… Nejsme tak pragmatičtí, nejsme tak vypočítaví jako zástupci jiných národů, ale naše duše je širší a v tom spočívá velikost naší země.“

Putin mluvil o zvláštním ruském genetickém kódu, který podle něj povstal jako důsledek míchání různých národností. „Tento genetický kód je jednou z našich konkrétních předností,“ zdůraznil. Zároveň v posledních měsících neustále doplňuje přesvědčenost o zvláštních ruských genech prohlášeními o nejlepších zbraních, které nositelé těchto genů vytvořili a vyrobili, aby jejich zemi nikdo nepřepadl, jak to podle kremelské propagandy má v plánu Západ.

Rusko v izolaci

V září 2020 Putin oznámil, že poprvé v dějinách vládne Rusko nejmodernějšími zbraněmi, které mnohokrát předčí ohledně síly, ničivosti, rychlosti a přesnosti všechny zbraně, které kdy na světě existovaly a existují.

Čtěte také

Nedávno vyšla v Rusku dvousvazková studie Jevgenije Dobrenka Pozdní stalinismus: Estetika politiky. Kniha je založena na materiálu sovětského života v letech 1945-53. Autor mimo jiné analyzuje jev, který se ukazuje jako živná půda, z níž vyrostlo dnešní Putinovo Rusko s jeho chvástáním a pohrdáním vůči všemu západnímu. Autor to popisuje jako komplex méněcennosti ruského vůdce vůči světu. Tehdy šlo o Stalina, dnes jde o Putina. 

Dobrenko píše o Stalinovi: „Politika se pro něj dávno stala sublimací jeho (privátních) traumat a nutností zajišťující promítání vlastní velikosti.“ Stalin i Putin se museli naučit nahrazovat fyzickou neduživost jinými dovednostmi, ale základ musel zůstat traumatický. Stalin po druhé světové válce používal celou zemi jako ozubené kolečko své touhy po pomstě.

V knize je to popsáno následovně: „Viděno z nacionalistického hlediska muselo vysvětlování (sovětské zaostalosti) vyvolávat především zatrpklost, proto se vysvětlování hledalo a nacházelo v protiruských spiknutích, kosmopolitismu prodejných elit a nenávisti Západu vůči Rusku.“ Zrodilo se tak společenské prostředí, v němž lež povinně vítězila nad realitou.

Alexandr Mitrofanov

Současná kremelská propaganda má navlas stejnou agendu. Jen dodala slovo rusofobie, kterou vysvětluje všechno včetně toho, že Rusko je ve stále větší a přitom dobrovolné izolaci.

Autor je komentátor Práva

Spustit audio