Alexandr Mitrofanov: Kočky a psi v očekávání změn
Pražský primátor Tomáš Hudeček dnes vyvěsil na Nové radnici ukrajinskou vlajku, aby symbolicky vyjádřil podporu lidem, kteří se na Ukrajině zasazují za demokratické hodnoty a mírovou transformaci své země.
Vlajku mělo vyvěsit dalších 60 měst a obcí, které se k iniciativě organizace Člověk v tísni připojily. Během dne se objevovaly fotky, které to dokumentovaly.
Tomáš Hudeček řekl: „Rádi bychom touto cestou vyjádřili solidaritu s prodemokraticky a proevropsky orientovanými účastníky hnutí a současně víru v naději na zlepšení situace po blížících se prezidentských volbách.“
Hudeček byl na Ukrajině osobně. Sice v rozhovoru pro tamní televizi vypadal, když šlo o místní reálie, trochu jako optimistický návštěvník z Marsu, ale těžko mu to lze vyčítat. Primátor hlavního města nemůže mít čas na důkladné zkoumání dějů v jiné zemi, byť je to tak třaskavé jako na Ukrajině. Hudeček ale ve svých slovech pro Ukrajince byl naprosto jednoznačný. Podpořil snahu o zavedení demokracie proti snaze o restauraci autoritářského systému.
Nemám zprávy, nakolik silně tento zápas prožívají lidé, kteří dnes po celé České republice vyvěšovali ukrajinské vlajky. Jedno je ale jisté: i kdyby neměli podrobné informace o tom, co se na Ukrajině odehrává, přinejmenším na úrovni podvědomí tuší, že tamní vývoj má přímou souvislost nejen s námi, ale s celou Evropou.
V této souvislosti je zajímavý článek, který se včera objevil v ruském listu Vědomosti a v němž autor Ilja Klišin na základě své investigace vypráví o velké zpravodajské operaci Kremlu zaměřené na ovlivnění sociálních sítí v zemích NATO a EU. S tímto druhem propagandy se každý uživatel, který na sítích diskutuje o politice, nejednou setkal. A nejen s tím.
V našem veřejném prostoru, kde se svoboda diskuse neomezuje, můžeme vnímat polyfonii vytvářenou lidmi, kteří by ukrajinskou vlajku, předpokládám, nikdy nevyvěsili. Mají pro to důvod. Nestojí na straně ukrajinské vlády, která se snaží o sblížení s Evropou. Imponuje jim silný vůdce Ruské federace Vladimir Vladimirovič Putin.
V této společnosti najdeme lidi různého postavení a profesí. Je tam bývalý prezident. Poslanci. Exsenátor a exsoudce. Vojenský analytik. Bezpečnostní analytik. A pak stovky, ba tisíce uživatelů sociálních sítí, kteří se někdy představí skutečným jménem, jindy se skryjí v bezpečí anonymity.
Takový úkaz je známkou svobody. V zemi, kde vládne jejich oblíbenec, je takové svobody stále méně a stále více se utahují šrouby vůči těm, kteří nesouhlasí s vládnoucí mocí. Jsem ale dalek myšlenky, že našim příznivcům autoritáře jde o okamžité zavedení stejných pořádků. Nejspíš tu působí osobní založení.
Známe Kiplingovu kočku, která chodila sama. Bylo to tvrdohlavé, ale přemýšlivé a venkoncem pragmatické zvíře, které si samo určilo, co je pro něj dobré. Tušíme dnes všichni, že mohou nastat velké změny v životě země a okolí. Kočky chodí samy, a tak například svéhlavě vyvěsí ukrajinskou vlajku. Psi vyhlížejí mocného pána.
Autor je komentátorem deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.