Alexandr Mitrofanov: Génius bez peněz a věrní podporovatelé

Světový tvůrce animovaného filmu Jurij Borisovič Norštejn z Ruska převzal 6. května na Akademii múzických umění v Praze čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Světový tvůrce animovaného filmu Jurij Borisovič Norštejn z Ruska převzal 6. května na Akademii múzických umění v Praze čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa.

Ruský filmař Jurij Norštejn, jedna z nejvýznamnějších osobností světového animovaného filmu, dostal v Praze v úterý čestný doktorát Akademie múzických umění. Ocenění navrhla Filmová a televizní fakulta AMU za jeho celoživotní dílo, které bývá vyzdvihováno za osobitou poetiku, hloubku vidění, dokonalé propojení atmosféry, emocí a detailů. Jeho film Pohádka pohádek je řazen mezi nejlepší animované filmy všech dob.

Jak řekl rektor AMU Jan Hančil, Norštejn se dívá očima dítěte, které už o světě mnohé ví. Norštejnovo dílo podle Hančila proti arogantní mocenské síle staví sílu porozumění a poezie.

Tolik oficiální zpráva. Vím, že pro lidi z branže je tento starší plachý muž skutečně uctívanou osobností. Jako laický divák bych si dovolil přijít s osobní poznámkou: Jsou-li mezi námi žijící umělečtí géniové, řadím mezi ně pana Norštejna.

Odborníci vyzdvihují především jeho Pohádku pohádek, úchvatné vyprávění o 20. století. I tam je ale průvodní postavou nikoli epický hrdina, ale malý bezbranný vlček, který se smutně a nechápavě dívá na omezenost a hloupost, která vede lidstvo do válek a k jiným způsobům sebezničení. Přitom základní věci jsou tak jednoduché a krásné: máma, táta, dítě, mír.

Čtěte také

Zdálo by se, že člověk, který si zamiloval jiné Norštejnovo vrcholné dílo, Ježek v mlze, nemůže být zlý. A že ho v úctě před krásou a křehkostí světa, kterým prochází malý ježek, nikdy nenapadne ubližovat jiným. Ale Norštejnova vlast si dnes bohužel počíná jinak. Nejde přitom jen o vladaře, ale o většinu běžných lidí. A co je horší, také o většinu umělců, mezi nimiž rovněž nechybějí věhlasná jména. Pana Norštejna se to netýká.

Svůj nový film, Plášť podle Gogola, nemůže dokončit, protože mu chybějí peníze. Získává je mimo jiné na aukcích, kde rozprodává atributy svých předchozích děl a žertem už i zpíval, aby ho návštěvníci takto odměnili penězi nutnými pro jeho práci. Ruský stát, který je nyní hřmotně vlastenecký, svého génia nepodpoří. Místo toho financuje barvotiskové epopeje upravující dějiny podle přání současné moci.

Marně – a to naštěstí – bychom hledali Norštejnovo jméno mezi 511 signatáři servilního provolání ruských uměleckých činitelů, kteří vystavili bianco šek prezidentu Putinovi na jakékoli činy ohledně Ukrajiny. Přitom se jako věrní poddaní pospíšili projevit mnozí opravdu známí a v řadě případů i skvělí umělci.

Pražská Akademie múzických umění má mezi svými doktory honoris causa také Olega Tabakova, ruského herce a režiséra – a také ředitele MCHATu. Ten provolání rozvazující Putinovi ruce podepsal a zdůvodnil svůj čin doslova takto: „... protože mám v sobě čtyři krve: ruskou, ukrajinskou, mordovskou a polskou. A víc už nebudu nic vysvětlovat.“

Říká se, že umělec se má posuzovat výhradně podle díla. Asi je to pravda. Ale jak je dobře, když umělecký génius je zároveň i člověk, jehož si můžeme vážit. Neplatí to jenom pro Rusko.

Autor je komentátorem deníku Právo.