Alexander Tolčinský: Zklidní situaci na východě Ukrajiny celonárodní referendum?

Přesná formulace otázky pochopitelně není definitivní. Jde spíše o jakýsi pokusný balónek, který by pomohl zjistit, zda se příslibem referenda podaří uklidnit napětí na východě Ukrajiny, kde úřady obsazují ozbrojení stoupenci Ruska.

Právě toto referendum je jedním z jejich požadavků pro jednání s kyjevskou vládou. Někteří komentátoři to považují za ústupek úřadujícího prezidenta. Turčynov je přesvědčen, že se většina občanů nakonec vysloví pro zachování celistvosti Ukrajiny.

Ukrajinské vedení vydalo rozkaz ozbrojeným složkám, aby proruské ozbrojence, kteří jsou řízení ruskou tajnou službou, pacifikovali. Moskva však jakákoli obvinění z toho, že má s nepokoji v rusky mluvících regionech Ukrajiny něco společného, vehementně odmítá.

Ultimátum, které dalo vedení v Kyjevě proruským aktivistům, aby opustili okupované vládní budovy, už uplynulo bez toho, aby tak učinili. Při ozbrojených střetech ve Slalvjansku byly podle ukrajinského ministerstva vnitra oběti na obou stranách.

Čtěte také

Proruští separatisté se naopak pokusili obsadit několik dalších policejních stanic a žádají ruského prezidenta Putina o pomoc. Podle zpravodajů z místa mají proruské jednotky stále lepší vyzbrojení.

Prezident Turčynov mezitím navrhl, že by Ukrajina spolu s OSN mohla provést v neklidných regionech na východě země „společnou mírovou operaci“. Stalo se tak v telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem OSN. Mise by měla potvrdit, že akce ukrajinské armády a policie namířené proti teroristům, jak oficiálně v Kyjevě proruské ozbrojence nazývají, jsou oprávněné, citovala z prezidentových slov agentura Unian.

Proruský ozbrojenec střeží obsazenou policejní stanici v ukrajinském Slavjansku|foto: ČTK/AP, Efrem Lukatsky,ČTK

Znovu se ze všech stran protřásá i otázka federalizace Ukrajiny, kterou už několik týdnů prosazuje Moskva. V jejím pojetí by jednotlivé regiony měly značné pravomoci na úkor centrální vlády, a to i v oblasti zahraniční politiky, což by Rusku usnadňovalo si na Ukrajině, nebo v tom, co z ní zbyde, udržet vliv.

Jenže aktivit současného ruského vedení se začínají obávat i nejbližší ruští spojenci. Proti federalizaci Ukrajiny se vyslovil například i běloruský prezident Lukašenko nebo jeho kazašský kolega Nazarbajev. Oba se pochopitelně bojí především o osud svých autoritativních systémů, než by jim záleželo na osudu ukrajinského souseda. Vzhledem k tomu, že je Bělorusko už stejně členem soustátí s Ruskem, více strachu vyvolávají ruské aktivity v Kazachstánu.

Proč? V Moskvě se totiž začínají objevovat signály, že by mohl být Kazachstán ochuzen o převážně rusky mluvící oblasti takzvaného Rudného Altaje na východě země. Ten kdysi patříval Rusku, ale v roce 1936 byl přičleněn k nově vzniklé Kazašské sovětské socialistické republice. Tedy darován Stalinem jiné části sovětského území, jako to v případě Krymu učinil v roce 1954 Chruščov přiřazením k Ukrajině.

Čtěte také

Ruské ministerstvo zahraničí kazašské partnery uklidnilo, že výroky některých politiků v tomto smyslu byly nezodpovědné a nemají reálný základ. Jenže, kdo by si před několika týdny myslel, že Rusko anektuje Krym?

Pravdou je, že ani Nazarbajev, ani Lukašenko nedovolili ve svých zemích rovnoprávné fungování opozice a protivládní hnutí jsou už v zárodcích potlačována. Na nějaké sbližování, nebo asociaci s Evropskou unií není v případě těchto zemí ani pomyšlení. Tak proč by vlastně Moskva měla riskovat podporu separatistických hnutí u těchto svých vazalů?