Alexander Tolčinský: Víkendové protesty na Ukrajině

Vězněná bývalá ministerská předsedkyně Ukrajiny Julie Tymošenková na jednom z transparentů
Vězněná bývalá ministerská předsedkyně Ukrajiny Julie Tymošenková na jednom z transparentů

Víkendové protesty na Ukrajině, kterých se podle odhadů účastnilo několik desítek tisíc lidí, zaznamenaly zvýšenou intenzitu poté, co policie zasáhla proti demonstraci a zbila při tom bývalého ministra vnitra vlády vězněné expremiérky Julie Tymošenkové, Jurije Lucenka. Ten byl krátce poté s podezřením na vnitřní krvácení hospitalizován na jednotce intenzívní péče.

Připomeňme, že to byl právě Jurij Lucenko, který byl loni v létě propuštěn z ukrajinského vězení, kde si odpykával trest za údajné zneužití moci během svého působení ve funkci. Tehdy se ještě tímto krokem prezident Janukovyč snažil uchlácholit země Evropské unie, které kritizovaly ukrajinskou justici za údajně zpolitizované verdikty proti jeho odpůrcům. To ale bylo v létě a Viktor Janukovyč ještě oficiálně tvrdil, že stojí o podpis asociační smlouvy s Evropskou unií.

V listopadu však obrátil a již parafovanou smlouvu odmítl na vilniuském summitu Východního partnerství podepsat, což vyvolalo stále pokračující vlnu protestů. Janukovyč se naopak rozhodl podepsat hospodářské smlouvy s Ruskem, které už Ukrajině snížilo cenu plynu o více než třetinu a nabídlo úvěry pro krachem ohrožené hospodářství. Ukrajina už také zastavila alternativní dodávky plynu z Polska a Maďarska. Ty se po již zmíněné ruské slevě staly pro zemi nevýhodné.

Protesty však ochabují a i vůdci opozice v čele s bývalým boxerským šampiónem a šéfem strany UDAR Vitalijem Kličkem jsou si vědomi, že porazit Janukovyče a jeho stoupence nebude během na krátké, ale naopak dlouhé trati. Úkolem opozice je nyní vykonávat tlak na vládu pouličními protesty a přinutit prezidenta k vypsání předčasných prezidentských voleb. Řádné se na Ukrajině mají konat za rok.

K dalšímu napětí došlo v sobotu v Charkově při setkání zástupců opozice z celé Ukrajiny. Skupina maskovaných útočníků nejprve vtrhla do kostela, kde se setkání konalo, a když se jeho účastníci přestěhovali do knihovny, zaútočili na ně i tam.

Úřady pokračují v tlaku na demonstranty. Ministerstvo kultury například pohrozilo vlivné řeckokatolické církvi delegalizací, pokud se budou její duchovní nadále účastnit demonstrací. Kněží podle ministerstva svou účastí porušují zákon o náboženských komunitách tím, že během protestů celebrují mše a za protiprávní také považuje budování provizorních modliteben ve stanech.

Patriarcha řeckokatolické církve na Ukrajině Svatoslav připomíná, že je to poprvé od vyhlášení nezávislosti země v roce 1991, co vláda hrozí církvi postavit jí mimo zákon. Patriarcha tvrdí, že duchovní musí být tam, kde jsou věřící, tedy i v centru Kyjeva při protestech. Na Náměstí nezávislosti bývají přítomní i zástupci dalších církví a náboženských komunit. Katolíci, pravoslavní, ale třeba i rabíni a muslimští duchovní.