Alexander Tolčinský: V parlamentních volbách na Ukrajině zvítězily strany prezidenta a premiéra
Ačkoli na Ukrajině ještě nebyl zcela znám výsledek nedělních parlamentních voleb, už v pondělí po poledni zahájily koaliční jednání dvě strany, které se těsně střídaly během sčítání hlasů ve vedení.
Jde v obou případech o uskupení, jejichž stoupenci vládli prozatímně po svržení a následném útěku bývalého prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska.
Jako dvě nejsilnější strany vyšly z nedělních voleb uskupení současného prezidenta Blok Petra Porošenka a Lidová fronta, kterou vede dosavadní předseda vlády Arsenij Jaceňuk. Ten tak bude moci i nadále pravděpodobně zůstat premiérem.
Zisky obou stran, které budoucnost země spojují s Evropskou unií, se pohybují těsně nad 21 procenty.
Situaci vytvořit pohodlnou parlamentní většinu by usnadnila možnost, že by se k nim přidala křesťansko-demokratická strana Svépomoc, která má stoupence především na západě země a v jejímž čele stojí současný starosta Lvova Andrij Sadovyj.
Ten celou dobu obě vítězná uskupení během událostí v Kyjevě podporoval. Jeho strana skončila třetí se ziskem 11 procent hlasů.
A jak dopadli stoupenci někdejší nejsilnější Strany regionů svrženého prezidenta Janukovyče? V rámci spíše proruského Opozičního bloku získali v celoukrajinském měřítku kolem 10 procent.
V parlamentu budou ještě populisté z Radikální strany a těsně nad celostátní pětiprocentní hranicí je i strana Vlast expremiérky Julie Tymošenkové. Po více než 20 letech nebudou v Nejvyšší radě ukrajinští komunisté.
Rusko přislíbilo, že výsledek voleb uzná. V oblastech na východě země, kde od jara probíhaly boje mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty proběhlo hlasování klidně, byť s relativně malou volební účastí.
Byla tam jednak otevřena jen polovina Kyjevem původně plánovaných hlasovacích míst, a také lidé, unaveni měsíci bojů, by k volbám, které organizuje centrální vláda, stejně nešli.
Co přinesou předčasné ukrajinské volby?
Separatisté oznámili, že 2. listopadu hodlají uspořádat vlastní volby. Jejich legitimitu, ale asi neuzná ani OBSE, ani Evropská unie. Moskva pravděpodobně ano.
„Výsledek voleb je pro Ukrajinu povzbudivý. Navzdory katastrofickým vizím, že se do parlamentu pod tlakem ozbrojeného konfliktu dostanou k moci radikální nacionalisté, ti nezaznamenali větší úspěch,“ píše německý deník Die Welt.
Domnívá se, že volby dokázaly proevropské priority obyvatel Ukrajiny a jsou důkazem porážky ruského prezidenta Vladimira Putina, kterému se podle listu nepodařilo většinu Ukrajinců zastrašit podporou separatistů a hospodářským tlakem.
I když ozbrojený konflikt na východě země zřejmě bude s přestávkami pokračovat. Ruský prezident se pokusů zasahovat do vnitřních záležitostí Ukrajiny jistě nikdy zcela nevzdá.
To, že na třetím místě skončila nová strana Svépomoc, je důkazem, že lidé chtějí v politice nové tváře. Stejně jako slabý výsledek Julie Tymošenkové a její kdysi mocné strany Vlast. Expremiérka sice v politice zůstane, ale bez většího vlivu. Její pohrůžky další revolucí vyznívají po volbách nereálně.
Není ale jisté, že by se žádní nacionalisté, či komunisté do parlamentu nedostali.
Válka na Ukrajině ohrožuje ruskou ekonomiku
Nutno připomenout, že polovina poslanců Nejvyšší rady není volena na celostátních kandidátkách, ale většinově v jednomandátových volebních obvodech.
Již předem byly oznámeny základy programu pravděpodobné příští koalice. Základem bude podle ukrajinských médií program prezidenta Porošenka nazvaný Strategie 2020.
Ten počítá se zastavení ekonomického propadu, vytvářením nových pracovních míst, zlepšením záchranné sociální sítě a podporou podnikání. Do roku 2020 by pak Ukrajina měla být připravena podat přihlášku ke členství v Evropské unii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
