Alexander Tolčinský: Rusko stupňuje tlak na země usilující o sblížení s EU

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ruský prezident Vladimir Putin

Posledním důkazem podobných pokusů Ruska „trestat“ je podle kancléřky Merkelové reakce Moskvy na nedávné volby v Moldávii, ve kterých zvítězily síly orientované na spolupráci s Evropskou unií. Rusko vydalo zákaz dovozu moldavského vína, zeleniny a masa.

Na řadě je prý západní Balkán. Zvěsti o tom, že by Rusko skutečně mínilo zcela ustoupit od plánů na plynovod Jižní tok, prý nemusí být blízko pravdě.

Možný alternativní plynovod by míjel území Bulharska, které původně s vybudováním potrubí přes své území souhlasilo, nicméně protože Evropská unie, jehož členskou zemí je, odmítá, aby dodavatel plynu byl i vlastníkem přepravních kapacit, od plánů ustoupilo.

Rusko doufá, že v dalších případech nebude Evropská legislativa tak striktní. To je možná naivní představa.

Makedonie, Srbsko, a Republika Srbská, tedy jedna z částí Bosny a Hercegoviny, po jejichž územích by mělo vést potrubí Jižního toku 2, zatím evropské legislativě nepodléhají.

Čtěte také

Tyto země ale prozatím usilují o vstup do EU a během projednávání kapitoly o energetice jim bude jistě naznačeno, že pokud své právní řády nesrovnají s evropskými, nebude jejich členství v budoucnu možné.

Jiná verze počítá s tím, že by Rusy vlastněná část plynovodu končila na hranici Turecka a Řecka, a odtud by si už jednotlivé státy budovaly vlastní rozvodné sítě. Těmi by ruský plyn proudil do Maďarska a Rakouska, které o projekt Jižní tok stály.

Plynovod

Když se poprvé objevily námitky Evropské unie, že plánovaný model provozu a vlastnictví Jižního toku neodpovídá evropské legislativě, odpověděl tehdejší ruský zástupce v Bruselu arogantně, že se tedy taková legislativa bude muset změnit.

Nestalo se, Bulharsko se nátlaku Evropské unie podřídilo a projekt Jižní proud bude, jak známo, nucen doznat podstatných změn.

Důkazem toho, že se Rusko pokouší zvýšit svůj vliv na Balkáně, přinášejí německé deníky.

Když už v roce 2008 prodalo Srbsko ruskému Gazpromu kontrolní balík akcií naftařské společnosti NIS pouze za čtvrtinu tržní ceny, bylo to součástí „balíčku“ výhodných budoucích příjmů, které by plynuly jednak z účasti srbských firem na budování potrubí, ale hlavně z tranzitních poplatků Jižního proudu přes srbské území v dalších letech.

Nikdo tenkrát nepočítal s tím, že by projekt padl, a tedy ani s případným odškodným. Co teď?

Čtěte také

Když se v Bělehradě zeptali tamního ruského velvyslance Čepurina, jak bude Srbsko odškodněno, odpověděl s úsměvem, ať se srbská vláda zeptá v Bruselu.

Jde o jasný pokus Ruska, aby v Srbsku zvrátilo snahu o členství v Evropské unii. Tlak na Bělehrad prý roste i kvůli tomu, že od 1. ledna předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která je garantem dosud ne zcela zvládnuté krize na Ukrajině.

Orientační cedule v centru Bělehradu

Süddeutsche Zeitung připomíná účast Vladimira Putina na velkolepé vojenské přehlídce v Bělehradě u příležitosti 70. výročí jeho osvobození od nacistů, společné vojenské cvičení armád obou zemí, návštěvu patriarchy Ruské pravoslavné církve v Srbsku společně s odhalením pomníku ruskému carovi Mikuláši II.

Podle stejného zdroje ale podpora Srbů sbližování s Ruskem neroste. Kdyby se v těchto dnech konalo v zemi referendum o vstupu do EU, jasně pro by bylo 53 % hlasujících, zatímco 28 % striktně proti.

Nicméně zmíněné návštěvy a další snahy Ruska zvrátit proevropské úsilí Bělehradu označil první program německé veřejnoprávní televize za důkaz toho, že to část Srbů může považovat o jakýsi přirozený návrat ke kořenům. Tedy k úzkým vazbám na Rusko.