Alexander Tolčinský: Rozhovory Bělehrad-Priština znovu bez dohody

4. duben 2013

Názory a argumenty

„Dali nám nůž na krk. Berte, nebo neberte.“ S tímto vyjádřením se vrátila srbská delegace z osmého kola jednání s představiteli Kosova za zprostředkování Evropské unie. Bělehrad je pod tlakem. Pokud nedá do úterka jasný signál, že přijímá návrh dokumentu o normalizaci vztahů s Kosovem, na dlouhou dobu se odloží začátek vstupních rozhovorů s Evropskou unií a Srbsko se pravděpodobně dostane do mezinárodní izolace. Pokud dohodu přijme, zradí tím zájmy své diaspory v Kosovu, což může vést i k ozbrojeným střetům mezi Albánci a Srby.

Přesný obsah návrhu dohody je ale zahalen tajemstvím. Rozhovory mezi premiéry Srbska Ivicou Dačičem a předsedou kosovské vlády Hashimem Thačim skončily po 12ti hodinách, když rozlícený premiér Kosova Hašim Thači údajně mrštil propiskou do kouta a řekl, že není o čem jednat. Bylo to v momentě, kdy navrhl, aby se velitelem kosovské policie na severu území stal etnický Srb. Pod podmínkou, že by velel okruhu, který by zahrnoval i jižní část města Kosovská Mitrovica. Tím by se ale změnilo etnické složení ve prospěch Albánců. A to Bělehradu, který chce vytvořit autonomní oblast, zvanou oficiálně Společenství srbských obcí, nevyhovuje.

Srbsko požaduje, aby tato autonomní oblast, z pohledu Bělehradu jakási autonomie v rámci autonomie, protože Kosovo považuje stále za autonomní díl svého území, měla vlastní policii podřízenou celo kosovské jen formálně a také vlastní legislativu. Obojí odmítá kosovské strana jako omezení suverenity nad svým územím. Ačkoli to pod kontrolou stále nemá.

Pod tlakem je i Priština. 5 let od vyhlášení nezávislosti není téměř v žádné klíčové mezinárodní instituci. Především v OSN. A nejste-li tam, zavírá vám to dveře třeba do NATO. Aliance nepočítá ani s tím, že by Kosovo začlenila do programu Partnerství pro mír, které je předstupněm plného členství. Podobné to je i v Evropské unii. Pět jejích členských států kosovskou nezávislost neuznalo. Nezačala ani jednání o asociační dohodě s unií.

Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová po krachu jednání prohlásila, že zprostředkovatelská role Bruselu skončila. V následujících hodinách lze očekávat, že se zákulisně pokusí na obě strany tlačit nejen Brusel, ale i Spojené státy. Není to poprvé, co ve Washingtonu rozhodli o řešení konfliktů na Balkáně. V roce 1995 v případě Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. O 4 roky později iniciováním bombardování jugoslávského území, které přinutilo jejího tehdejšího prezidenta Miloševiče ke stažení policejních jednotek z Kosova. Nad provincií tím definitivně v Bělehradě ztratil kontrolu. Ač jim rezoluce Rady bezpečnosti OSN garantovala, že Kosovo zůstane integrální součástí země. Všechno je ale už dávno jinak.

autor: Alexander Tolčinský