Alexander Tolčinský: Řekové budou znovu volit parlament. Počtvrté za 5 let

29. prosinec 2014

Když letos v říjnu získal premiér Antonis Samaras po dvou letech u moci znovu v parlamentu podporu pro svou vládu, když se za jeho středopravou stranu Nová demokracie postavil i její tradiční oponent Panhelénské socialistické hnutí, zdálo se, že Řecko ustojí dluhovou krizi.

A poprvé od roku 2008 dokonce zaznamená mírný hospodářský růst. Byl dosažen za cenu nepopulárních úsporných opatření.

Političtí pozorovatelé však upozorňovali na jedno nebezpečí. A to na prezidentskou volbu.

Hlavu státu v Řecku stále volí parlament. Pokud se prezidenta nepodaří zvolit napotřetí, znamená to podle řecké ústavy rozpuštění parlamentu. A to se také v pondělí stalo.

Čtěte také

Ačkoli byl 73letý Stavros Dimas, někdejší řecký eurokomisař pro životní prostředí a také ministr zahraničí své země, jediným prezidentským kandidátem, nepodařilo se premiérovi získat pro něj podporu 180 ze 300 poslanců parlamentu.

Předseda vlády už oznámil, že se nové volby budou konat 25. ledna. Bude to od roku 2009 už počtvrté, co budou obyvatelé Řecka rozhodovat o svých poslancích. A to nepočítám eurovolby.

Vůdce strany SYRIZA Alexis Cipras předem prohlašuje, že případné vítězství strany bude znamenat přítrž úsporným opatřením, které po Řecku požadují jeho věřitelé z Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie

Co to znamená? Pravděpodobné vítězství Koalice radikální levice, známé pod zkratkou SYRIZA.

Její vůdce Alexis Cipras předem prohlašuje, že případné vítězství strany bude znamenat přítrž úsporným opatřením, které po Řecku požadují jeho věřitelé z Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie.

Levice nepodpořila prezidentského kandidáta právě proto, aby docílila rozpuštění parlamentu. Sama jiného kandidáta nenavrhla. Tvrdí, že zvýší platy i penze, zastaví propouštění a privatizaci státních podniků, což po Řecku věřitelé požadují.

SYRIZA chce vyjednat podmínky nové, které by neměly na řeckou populaci tak tvrdý dopad.

Čtěte také

Připomeňme, že se Řecko v květnu roku 2010 dostalo na pokraj státního bankrotu, který odvrátila úvěrová pomoc v celkové výši 240 miliard eur. Země se měla poprvé po šesti letech dostat z nejdelší krize od konce 2. světové války. Hrubý domácí produkt klesl ve zmíněném období o čtvrtinu.

Vítězství radikální levice se obávají právě věřitelé z Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Dosavadní reformy, pro řadu Řeků těžko únosné, by pravděpodobně vzaly za své.

Řecký premiér Antonis Samaras v parlamentu

Zahraniční komentáře jsou zatím spíše zdrženlivé. Eurokomisař pro finance, daně a cla Pierre Moscovici vyzval řecké voliče, aby podpořili pokračování reforem. Evropská centrální banka tvrdí, že nechce svými vyjádřeními zasahovat do vnitřních záležitostí Řecka.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble byl konkrétnější. Upozornil, že jakákoli řecká vláda bude muset sliby současných a předchozích kabinetů respektovat.

Opoziční levicová SYRIZA sice v průzkumech veřejného mínění vede, není ale jisté, zda bude v případě vítězství schopna vytvořit vládní koalici. Její náskok před Novou demokracií se v posledních týdnech zmenšuje.

I proto se její šéf a dosavadní premiér Samaras vyjádřil, že současná vládní strana v předčasných volbách uspěje a bude ve vedení země pokračovat. To se ale dozvíme až po 25. lednu.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio