Alexander Tolčinský: Po desetiletích začnou v Řecku propouštět státní zaměstnance

29. duben 2013

Vládo, výpověď si dávej sama sobě, stop propouštěním, jistotu práce. To jsou některá hesla, která zazněla na demonstraci členů dvou řeckých odborových organizací, které sdružují státní zaměstnance.

Bylo to včera před mimořádným parlamentním zasedáním, během kterého většina poslanců podpořila propuštění státních zaměstnanců. Jde o opatření, které vzniklo následkem tlaku Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Snížením počtu řeckých státních zaměstnanců podmiňovaly poskytnutí další části půjčky na záchranu krachující řecké ekonomiky. Tentokrát ve výši necelých devíti miliard euro. Do konce roku 2014 by měly Atény v případě uskutečnění škrtů v rozpočtu dostat postupně dalších 40 miliard.

Rozhodnutí začít propouštět státní zaměstnance je v Řecku přelomové. Země má 11 milionů obyvatel. Sedmi set tisícům z nich, kteří jsou zaměstnáni ve státních službách, zákon dosud garantoval práci až do důchodového věku. První propouštění bude znamenat do konce příštího roku ztrátu místa pro 11 500 lidí. Podle vlády má jít v první vlně o zaměstnance se špatnou pracovní morálkou, ztrátou důvěry a také o likvidaci míst v důsledku slučování institucí. Část uvolněných postů má být nabídnuto mladým lidem, kteří tvoří citelnou část sedmadvaceti procent nezaměstnaných Řeků. Zemí pochopitelně už po měsíce zmítá nespokojenost a roste tam euro skepticismus.

V tom ale Řecko není jediné. EUROBAROMETR – statistický orgán Evropské unie dnes zveřejnil varovné údaje. Vyplývá z nich, že 2/3 Evropanů ztrácejí důvěru v budoucnost Evropské unie.

Příklad z asi zatím hospodářsky nejstabilnější členské země – Německa. V roce 2007, tedy ještě před dluhovou krizí, byly 2/3 jeho obyvatel pro co nejužší integraci Evropské unie. Dnes, když jen z krizí zmítaného Španělsku našlo v Německu práci 6 milionů lidí stejně jako 4 miliony Poláků, se z Německa ozývají výzvy Evropskému parlamentu, aby dal zelenou zákonům regulujícím rostoucí vlnu ekonomické migrace v rámci Evropské unie. 60 procent dotázaných Němců by preferovalo spíše organizaci ekonomickou se společným trhem, namísto unie politické na úkor zájmů národních států.

Trochu to nekoresponduje s oficiálním stanoviskem berlínské vlády. Kancléřka Merkelová v parlamentu varovala zejména před zánikem evropské měny. Když Evropská unie loni získala Nobelovu cenu míru, mnozí euroskeptici, podpoření ve svých názorech současnou krizí euro zóny, vyjadřovali údiv. Kancléřka Merkelová varuje. Padne li společná měna, bude to neúspěch sedmadvacítky jako celku. 50 let míru v Evropě, ke kterému značně přispěla evropská integrace, završená vznikem Evropské unie, bychom neměli brát jako samozřejmost.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio