Alexander Tolčinský: „Nikdo nikomu Krym nevydá!“

3. březen 2014

„Nikdo Krym nikomu nevydá. Oblast je nedílnou součástí Ukrajiny.“ Cituji teď slova předsedy ukrajinské vlády Arsenije Jaceňuka. Je to bohužel těžko realizovatelné přání nové garnitury v Kyjevě.

Krymský poloostrov je snadno izolovatelný. S vlastní Ukrajinou jej spojuje Perekopská šíje. Obsazením dvou silnic, které přes ni vedou, se dá poloostrov snadno izolovat. Tamní obyvatelstvo ze šedesáti procent ruské národnosti obsazování území ruskými jednotkami podporuje. Kyjev v tuto chvíli nemá možnost na tomto území prosadit svou vůli.

Vláda v Kyjevě o víkendu mobilizovala, nicméně se dá počítat s tím, že je ukrajinská armáda za současné situace poněkud zmatená a není jasné, zda jí nehrozí rozpad. Část důstojníků pochází ještě z dob Sovětského svazu.

Jednotky na Krymu se vzdávají: Moskva tvrdí, že z ukrajinské armády na Krymu dezertovaly tisíce vojáků. Nakolik je to pravda, se dá v tuto chvíli těžko ověřit. Oficiální zdroje tvrdí, že se na stranu proruských sil rozhodl přejít velitel ukrajinského námořnictva Berezovskij, kterého do funkce o víkendu jmenoval prozatímní prezident Ukrajiny Turčynov.

Rozložení sil a loajalitu jednotek ukrajinské armády na Krymu vládě v Kyjevě ukážou už blízké hodiny. Velitel ruské Černomořské flotily dal totiž ukrajinským vojákům na Krymu ultimátum. Pokud se do zítřejších ranních hodin nevzdají, stanou se terčem útoku ruských vojsk. Černomořská flotila se základnou v krymském přístavu Sevastopol už většinu ukrajinského Krymského poloostrova kontroluje.

Otázkou zůstává, zda se moci na Moskvu navázaných sil pokusí převzít její stoupenci i na východě pevninské Ukrajiny. Pokusy vlády v Kyjevě prosadit svou moc totiž přerůstají v nepokoje. Když se vláda pokusila odvolat dosavadního proruského gubernátora v doněcké oblasti Andreje Šišackého, vyvolalo to vlnu protestů. Nový gubernátor se ani nepokusil do úřadu nastoupit. Neklid se navíc šíří i do Charkova, kde se několikrát změnil poměr sil.

Otázkou je, kam až je schopen ruský prezident na Ukrajině jít. Otázka Krymu je prakticky rozhodnutá. Referendum o budoucnosti poloostrova proběhne 30. března. Většinové ruské obyvatelstvo se vysloví pro připojení k Rusku. Vláda v Kyjevě na rozdíl od Moskvy výsledek neuzná.

Podle všeho se Moskva pokusí zopakovat scénář známý z Abcházie a Jižní Osetie, dvou oblastí Gruzie, které se odmítly na počátku 90. let podřídit vládě v Tbilisi. Když se v roce 2008 pokusil gruzínský prezident Saakašvili oba regiony vojensky převzít, zaútočily na armádu ruské jednotky a oba regiony obsadily. Jen za formálních protestů západních zemí. Moskva uznala legitimitu proruských vlád obou regionů. Připojilo se k ní jen několik zemí světa.

Naplňuje se už po měsíce známý geopolitický koncept Ruska. To se pokouší obnovit vliv v mnoha zemích bývalého Sovětského svazu. Moskva se smířila s nezávislosti Pobaltí. Akceptovala nezávislost Gruzie, ale jen bez výše zmíněných separatistických regionů. Vliv udržela i v moldavském Podněsteří.

Ukrajina je v tomto ohledu daleko větším soustem. Má totiž více než desetkrát více obyvatel, než Gruzie nebo Moldávie.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.