Alexander Tolčinský: Neměli jsme ani tušení!
„Polsko nemá s údajným mučením vězňů agenty CIA v objektech v naší zemi nic společného.“ To jsou slova Aleksandra Kwaśniewského, který byl v roce 2002, tedy v době, kdy v jedné z polských věznic probíhaly výslechy stoupenců Al-Káidy, prezidentem Polska.
Podle jeho slov byli on a vláda požádáni americkou stranou o to, aby pro agenty CIA vyčlenili prostory k výslechům osob, podezřelých z podílu na teroristických útocích 11. září 2001 proti cílům ve Spojených státech, mimo jiné budově Světového obchodního centra, při kterých zahynulo několik tisíc lidí. O tom, jakým způsobem výslechy v táboře Kiejkuty probíhaly, neměla podle Kwaśniewského a tehdejšího premiéra Leška Millera, ani tušení.
Polská zpravodajská služba po 11. září 2001 posílila spolupráci s americkými partnery. Bylo to v době obavy z další vlny teroristických útoků. Podobně jako ve Spojených státech nebyli na masové teroristické útoky připraveni ani u našich severních sousedů, ani jinde ve světě. Polsko podle Kwaśniewského vycházelo z toho, že v politickém slova smyslu musí svět zachovat solidaritu a zároveň posílit spolupráci zpravodajských služeb na všech úrovních. I proto přistoupilo na dohodu o tom, že bude možné na polském území poskytnout CIA prostory k výslechům podezřelých.
Většinou umírněný polský exprezident nyní tvrdí, že pokud se prokáže, že při vyšetřování CIA byli vyslýchaní skutečně nelidsky mučeni, znamená to, že americká výzvědná služba obcházela tehdejšího amerického prezidenta Bushe mladšího, což do značné míry může znamenat pokles důvěryhodnosti Spojených států jako spojence.
Zprávu Senátu USA o mučení vězňů považuje Kwaśniewski za v uvozovkách vánoční dárek pro Kreml v momentě napjatých vzájemných vztahů mimo jiné kvůli Ukrajině. Polsko bude muset ve vztazích se Spojenými státy zvažovat míru důvěry, která ale musí zůstat důvěrou, zdůraznil polský exprezident.
Mezi řádky můžeme vyčíst jistou frustraci Poláků ze spojenectví s Američany. Když v roce 2003 zahájily Spojené státy druhou invazi do Iráku, bylo Polsko jednou z mála zemí, které se postavily na stranu Washingtonu, a dokonce se účastnilo přímých bojových operací.
Polští podnikatelé si slibovali podíl na rekonstrukci irácké infrastruktury, z čehož nakonec téměř nic nebylo, protože většinu zakázek nakonec měly americké a britské firmy. Další ranou byl moment, kdy vláda amerického prezidenta Obamy ustoupila pod tlakem Ruska od plánů rozmístit na polském a českém území části protiraketových systémů v rámci obranné infrastruktury USA a NATO.
Současný polský prezident Bronislaw Komorowski zdůraznil, že zpráva amerického Senátu může být i podkladem pro polskou prokuraturu k vyšetřování událostí v polském táboře, ačkoli ve zprávě samotné nejsou státy, které poskytly své objekty k vyšetřování CIA přímo jmenovány.
Polsko by se prý mělo poučit z amerického systému kontroly tajných služeb. Už prý proto, že bývalí politici, myšleno Kwaśniewski a Miller neustále opakují, že o ničem co a jakým způsobem prováděla CIA na jeho území, vůbec nic netušili. Což podle současné hlavy státu může poškodit obraz Polska v zahraničí a jeho vztah ke klíčovému spojenci, jako jsou USA.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
