Alexander Tolčinský: Kdo má na svědomí malajsijský Boeing?

Americké tajné služby už potvrdily, že letadlo bylo sestřeleno a nešlo o nehodu, o čemž hovořily první zprávy. Letoun byl sestřelen raketou vypálenou z protileteckého systému BUK. Ten používají armády Ruska i Ukrajiny. Několik kusů se možná dostalo do rukou separatistů.

Jde ale o zcela jiný případ, než sestřelení ukrajinského vojenského transportního Iljušinu Il-76 14. června. Zahynulo tehdy padesát lidí. Jenže Iljušina sestřelili separatisté několik stovek metrů nad zemí nedaleko luhanského letiště během přistávacího manévru. To může udělat i ne příliš vycvičený jedinec.

V případě včerejšího sestřelení šlo o útok raketou země vzduch systému sice staršího data výroby, nicméně k jeho ovládání je třeba několikatýdenního intenzívního výcviku. Podobné systémy ovládá tří až čtyřčlenná osádka. Systém, který je schopen zasáhnout letící cíl až do výšky 13 kilometrů je nyní oblíbenou zbraní islámských sunnitských povstalců v Iráku. Rusko a Ukrajina popírají, že by smrtící raketu vyslaly její jednotky.

Čtěte také

Jenže co naplat, zapírání do poslední chvíle je v oblastech nejen v post sovětském prostoru za podobných situací typické. Čisté svědomí nemůže mít ani Ukrajina. Připomeňme událost z října roku 2001. Tehdy při manévrech armády sestřelily její jednotky omylem ruský civilní letoun TU-154 Sibiřských aerolinií. Zahynulo všech 70 lidí na jeho palubě včetně posádky.

Ukrajinci se nejprve snažili popřít odpovědnost za katastrofu a tvrdili, že jejich raketa byla odpálena do moře a úspěšně se zničila. Trvalo týden, než vinu přiznali. Jak dlouho bude vyšetřování trvat teď, to je velká neznámá.

Cituji z debaty o systému BUK, která dnes probíhala na různých webových stránkách.

BUK je starý systém, jehož obrazovka střelci neumožňuje přesnou identifikaci cíle. Na obrazovce vidí prakticky jen body a nemá šanci poznat, zda jde o civilní či vojenské letadlo. Chyba při výběru cíle se tedy mohla stát už na úrovni obsluhy radiolokátoru, která střelci předala špatné souřadnice. Je také možné, že obsluha BUKu měla informaci o rychle se pohybujícím cíli ve velké výšce například špionážní dron a došlo k záměně.

Raketový systém BUK|foto: ČTK/AP, Mikhail Metzel,ČTK

Rakety systému BUK nejsou samonaváděcí. To znamená, že je operátor musí během letu takzvaně sledovat. Pokud by chtěl akci přerušit, je to možné.

Raketa pak vyletí co nejvýše a exploduje. Oproti vžité představě, že raketa letadlo přímo zasáhne, do něj ve skutečnosti nenarazí, ale vybuchne vedle něj případně pod ním. Vzniklé střepiny mají větší ničivý účinek. Je možné, že letadlo bylo výbuchem "pouze" poškozeno a k jeho celkové dezintegraci došlo až pádem na zem. Rychlost střely je zhruba tisíc metrů za sekundu. Tolik názory odborníků.

Konflikt v luhanské a doněcké oblasti na východě Ukrajiny se už po měsíce odehrává i v prostoru letišť ve dvou hlavních centrech, o která svádějí tuhé boje ukrajinské a povstalecké jednotky. Je vůbec s podivem, že Ukrajina uzavřela vzdušné oblasti nad těmito územími až nyní, po tragické smrti podle všeho s ohledem na rychlost rakety nic netušících tří stovek pasažérů.