Alexander Tolčinský: Je ohrožen proces normalizace vztahů mezi Bělehradem a Prištinou?

02740567.jpeg
02740567.jpeg

Jestli si v Bruselu myslí, že je tohle normální, tak končíme. To jsou emotivně pronesená slova srbského premiéra Ivici Dačiče. Reagoval tak na rozhodnutí kosovské vlády nevpustit oficiální srbské představitele na mítinky srbských stran před nadcházejícími volbami do kosovských místních samospráv.

Samozřejmě se nabízí otázka. Proč by měli před volbami na území cizího státu agitovat představitelé jiné země. Kosovský případ je však specifický. Pomineme-li fakt, že srbská ústava nepřipouští chápání Kosova jinak než jako nedílnou součást Srbska, tentokrát měli představitelé této země pomoci normalizaci vzájemných vztahů s vlastní ex provincií. Srbský premiér měl přesvědčovat krajany v Kosovu, z nichž většina hodlá hlasování bojkotovat, aby k volbám přišli. Jejich hladký průběh je podmínkou dohody, kterou pod patronací, nebo lépe řečeno pod nátlakem Evropské unie letos na jaře Bělehrad a Priština dosáhly. Alespoň na papíře.

Na základě těchto dohod bylo Srbsku přislíbeno zahájení vstupních rozhovorů s Evropskou unií počátkem příštího roku. S Kosovem se mělo začít jednat o dohodě asociační. Srbská vláda zesiluje tlak na to, aby krajané k volbám šli a legalizovala tak nové struktury. Ty by ale byly nedílnou součástí těch kosovských, kterým pochopitelně dominují etničtí Albánci. Když současná zastupitelstva čtyř severních okresů se srbskou většinou ohlásily bojkot, srbská vláda je odvolala a na jejich místo dosadila dočasné vedení, které bude řídit správu obcí až do voleb. Oficiálním důvodem rozpuštění čtyř zastupitelstev byl jejich odmítavý vztah k vládním nařízením přicházejícím z Bělehradu.

Rozhodnutí vlády v Prištině zakázat vstup vysokým srbským představitelům je nevýhodný pro všechny. Srbská vláda si už podpisem dohody s Prištinou nad osudem severu Kosova umyla ruce. Zakázaná návštěva premiéra Dačiče na předvolebním mítinku se navíc měla konat ve Štrpcích, což je obec v jižním Kosovu, kde žijí Srbové obklopení albánskými enklávami a s dohodou jsou smířeni. Dačič se je měl snažit k hlasování přesvědčit a jít tak v zásadě na ruku kosovským orgánům, ve kterých dominují Albánci.

Pokud volby skončí fiaskem, ocitne se oficiální Bělehrad v nezáviděníhodné situaci. V podstatě se ukáže, že dohoda s Prištinou byla uzavřena za zády většiny kosovských Srbů a nebyly zohledněny jejich zájmy. Navíc to bude důkazem toho, že srbská vláda nemá na dění mezi krajany v Kosovu reálný vliv. To je nebezpečné nejen pro Bělehrad, ale i pro Prištinu a Brusel. Mnohaměsíční úsilí o normalizaci vztahů by přišlo vniveč. I proto by se měla napětí pokusit uklidnit šéfka Evropské diplomacie Catherine Ashtonová, která se v pondělí v Bruselu sejde s premiéry Srbska a Kosova Dačičem a Thacim.