Alexander Tolčinský: Chorvatsko chystá oslavy konce války s etnickými Srby

30. červenec 2015

Příští týden si budou v Chorvatsku připomínat 20. výročí takzvané operace Bouře. Byl to postup jednotek chorvatské armády a policie za podpory Armády Bosny a Hercegoviny s cílem likvidovat hlavní centrum separatistického státu etnických Srbů na území Chorvatska.

Ti svůj quasi stát nazvali Republika srbská Krajina. Ten se rozkládal na 3 v zásadě nepropojených územích. Ve východní Slavonii s centrem ve Vukovaru, který v roce 1991 zničily polovojenské srbské jednotky a Jugoslávská lidová armáda.

Druhou část tvořila západní Slavonie s centrem v okolí města Okučani, kterou, ale chorvatské síly dobyly už v květnu 1995 a poté oblasti, zvanou OSN sektor Jih s hlavním městem Kninem, baštou separatistů.

A protože se zdálo, že nebude možné Chorvatsko integrovat na základě dohod garantovaných OSN a svět měl v čerstvé paměti masakr 8 000 Bosňáků ve Srebrenici ze strany bosenských Srbů, dostala vláda v Záhřebu zelenou k provedení operace Oluja, česky Bouře. Trvala vlastně jen tři dny.

Čtěte také

Chorvatské síly udeřily na jednotky srbských separatistů, kteří už ale neměli účinnou podporu z Bělehradu a celkem rychle Knin dobyly. Bouře začala 4. srpna 1995, oficiálně skončila 7. srpna, ale vyčišťovací operace trvaly ještě několik týdnů.

Chorvatská strana hlásí okolo 200 mrtvých, Armáda Republiky srbská Krajina hlásila 560 mrtvých.

Ante Gotovina

Zatímco je v Chorvatsku Oluja považována za vítězný konec toho, čemu se oficiálně říká Vlastenecká válka, v Srbsku s akcemi spojují vyhnání čtvrt milionu etnických Srbů, z nichž se do svých domovů mohla vrátit jen asi pětina.

Většina z ostatních odešla do vlastního Srbska, nebo žije v Srby kontrolovaných částech Bosny, nebo ve třetích zemích. Nutno, ale připomenout, že své quasi útvary v roce 1991 čistily od Chorvatů i srbské polovojenské jednotky. Vztahy obou zemí zůstaly napjaté.

Čtěte také

Připomeňme, že chorvatské jednotky během útoku zcela ignorovaly postavení vojsk OSN UNCRO. Její 4 příslušníci, z toho 2 Češi, byli během útoku zabiti.

Během Oluje byl reintegrován zbytek chorvatského území s výjimkou východní Slavonie. Tam se tak stalo až v roce 1998, kdy byly za spoluúčasti OSN zorganizovány místní volby, jichž se účastnila už i většina místních Srbů. Oblast je ovšem stále centrem mezietnického napětí.

Logo

Velitelé Oluje generálové Gotovina a Markač byli v Haagu nejprve za spoluúčast na zločinném spiknutí s cílem vyhnat srbské obyvatelstvo nejprve odsouzeni k dlouholetým trestům, nicméně soud odvolací jejich tresty zrušil. Dodnes to ve vztazích mezi Záhřebem a Bělehradem vyvolává spory.

A postavení zbytku chorvatských Srbů? Jejich představitel Milorad Pupovac tvrdí pár dní před 20 výročím, že se zhoršuje. Roste nacionalismus v důsledku vstupu Chorvatska do EU. Někteří váleční veteráni totiž chápou vstup do EU jako náhražku Jugoslávie novou Euroslávií a svůj boj za nezávislost za prodaný.

Pozitivně na chorvatsko srbské vztahy nepůsobily ani osvobozující rozsudky nad chorvatskými generály a také celostátní kampaň proti používání cirilice, písma, kterým píšou etničtí Srbové. Uvidíme, co se bude dít během oficiálních oslav příští týden.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio