Alexander Tolčinský: Bude z chorvatského Vukovaru nový Bejrůt? Zatím snad ne

Po skončení války byla oblast celé východní Slavonie nejprve pod přechodnou správou OSN. V roce 1998 bylo území reintegrováno do Chorvatska. Poslední události jsou důkazem toho, že se to dosud ne zcela podařilo.

Už od sklonku minulého roku tu periodicky demonstrují chorvatští váleční veteráni. Proč? Ve městě dnes žije přes 35 procent Srbů. A podle chorvatského zákona o menšinách v místech, kde žije více než třetina příslušníků národnostních menšin, musí být dvojjazyčné názvy nejen ulic, ale i úřadů. V tomto případě jde spíše než o dvojjazyčnost o v uvozovkách „dvouabecednost.“ Názvy až na výjimky znějí stejně, jen Chorvati používají latinku a Srbové většinou cyrilici.

Demonstrace proběhly ve Vukovaru a na jaře i v Záhřebu. Teď vláda na základě zákona vyvěšuje na úřadech, policejních stanicích, kontrolního úřadu, nebo úřadu práce a sociální péče zákonem požadované názvy v obou písmech. Váleční veteráni zuří a snaží se je strhávat, v čemž jím brání zvláštní policejní jednotky. Jejich příslušníky označují váleční veteráni za vlastizrádce.

Protesty organizují sdružení válečných veteránů, nicméně chorvatský sociálně demokratický premiér Zoran Milanovič konstatuje, že za akcí stojí opoziční strana Chorvatské demokratické společenství. Tu založil někdejší prezident Franjo Tudžman, který vedl zemi během etnické války.

Vláda nemá jinou šanci. Pokud by ustoupila v případě Vukovaru, mohlo by se to odrazit i na dalších etnicky smíšených místech a napětí by vzrůstalo v celé zemi. Policie má zatím situaci pod kontrolou. Vukovarský starosta Željko Sabo ze Sociálně demokratické strany vyzývá demonstrující k respektování zákona a zastavení provokací. V televizním projevu dokonce občany vyzýval, ať nedopustí, aby se z města postupně stal jakýsi druhý Bejrút. Tedy město znovu zničené etnickou válkou. Zatím to asi nehrozí, nicméně poslední události jsou důkazem, že konflikt 90tých let z myslí občanů Chorvatska nemohl vymizet a také nevymizel.