Alexander Tolčinský: Bude Slovinsko následovat pád Řecka a Kypru?

Proč? Příčinu lze hledat v bankovním systému. Slovinsko není a nebylo daňovým rájem, kam ukládali své peníze bohatí Rusové, ani falšovatelem statistik hospodářských výsledků. Příčinou jsou špatné úvěry poskytované tamními největšími bankami. Ty mají až 20 procent platebně neschopných dlužníků. Problém spočívá v tom, že slovinský bankovní sektor zůstal většinově v rukou státu, který nyní bude nucen jako vlastník své banky zachraňovat. Pro srovnání. Privatizované banky mají podíl nesplácených úvěrů ve srovnání s těmi ve státních rukou jen třetinový. Na záchranu bank bude země nucena investovat minimálně 4 miliardy eur.

To vše se děje v době, kdy se k moci dostala nová levicová vláda premiérky Alenky Bratuškové. Pod tlakem mnohatisícových protestů, během kterých od listopadu vyšlo do ulic ve slovinských městech demonstrovat nesouhlas s všeobecnou zkorumpovaností politiků, ale i proti plíživě se snižující životní úrovni. Pokud bude ale nová vláda chtít účinně zastavit pád bank, bude muset spíše přistoupit k úsporám a nepopulárním škrtům ve výdajích. To jistě alespoň krátkodobě ke zvyšování životního standardu nepovede.

Pod tlakem demonstrací a podezření z korupce při nákupu obrněných transportérů PATRIA pro slovinskou armádu musel odstoupit nejen premiér Janez Janša, ale vyšetřován je i zakladatel vládnoucí strany Pozitivní Slovinsko a primátor Lublaně Zoran Jankovič. Právě on ve skutečnosti prostřednictvím nové premiérky zákulisně vládne. Společně s prvním slovinským prezidentem Milanem Kučanem a ekonomem Jožem Mencingrem. Zmínění politici podle některých názorů v uvozovkách „zprivatizovali“ ekonomickou fakultu lublaňské univerzity a jsou spíše známí jako odpůrci privatizací a rozsáhlých škrtů, které ale Slovinsko, pokud se bude chtít vyhnout dalšímu propadu, bude muset realizovat. To může v zemi vyvolat novou vlnu protivládních protestů. Slovinsko bude muset v červenci zaplatit okolo miliardy eur, aby splatilo státní dluhopisy. A na to zdroje údajně nemá.

Slovinsko se tak může stát důkazem ne příliš prozíravé praxe Evropské unie. Pumpovat finance do nových členských států, čímž dočasně vzroste jejich životní úroveň, ale dlouhodobě poškodí konkurenceschopnost jejich ekonomik a přivodí jim prudký a bolestný pád.