Albánie před branami EU. Uškodí jí plameňáková revoluce?
Albánie je jednou z pravděpodobných příštích členských zemí Evropské unie. Chtěla by se jí stát v roce 2030. Její image docela perspektivního kandidáta poškozují už měsíc trvající protivládní protesty. Začaly jako demonstrace proti chystané stavbě luxusního turistického resortu v oblasti se vzácnou přírodou a hnízdištěm plameňáků.
Demonstranti obviňují vládu ze zkorumpovanosti a zaprodání přírodních krás za peníze zahraničních investorů. Bude muset Albánie volit mezi ochranou přírody a členstvím v Unii?
Protesty proti vládě albánských socialistů v čele s premiérem Edim Ramou trvají už skoro měsíc. Dostaly přezdívku „plameňáková revoluce“ podle ptactva, které při tahu odpočívá, nebo i někdy hnízdí, v chráněné laguně Narta u delty řeky Vjosa na jihu Albánie.
Mezinárodní společnost zahrnující i firmu zetě amerického prezidenta Trumpa Jareda Kushnera by tam a na nedalekém ostrově Sazan ráda postavila luxusní resort v panenské přírodě.
Tisíce a někdy i desítky tisíc demonstrantů křičí každý večer před sídlem vlády a parlamentu „zrušte ten plán“ nebo „Rama a Berisha (předseda opoziční Demokratické strany – bývalý premiér a prezident) patří do vězení“.
„Mladí tu nemohou žít, jak chtějí“
Slečna Kasy, která pracuje v bance, se obává nejen o přírodu, ale o celou zemi a o osud celé její generace. Generace Z.
„Mladí lidé tu nemohou žít, jak chtějí. To je důvod, proč jezdí studovat do ciziny, nebo tam odjíždějí žít a pracovat. Já se vrátila z Německa loni v prosinci a z reality tady opravdu nejsem šťastná. Také trh práce tu není takový jako v Evropě. Pro nás tu není zaměstnání. Třeba já jsem studovala v Německu investiční bankovnictví, ale nechají mne pracovat jen na přepážce a říkají, že vyšší pozice nejsou pro mne a já musím pracovat na nižší pozici jen za 600 eur měsíčně. Ale tohle je moje země a já ji nechci opustit. Chci se o ni starat a zvelebovat ji. A to chci i pro své rodiče a pro děti, až přijdou.“
Jiskrou, která zažehla protesty, byl začátek stavebních prací v lokalitě Zvërnec u laguny Narta. Situaci na místě před vlnou demonstrací popsal Taulant Bino, předseda Albánské ornitologické společnosti.
„30. dubna jsme dostali zprávu, že buldozery a těžká technika přijely do chráněné oblasti u delty řeky Vjosa. Vydali jsme se tedy na místo zjistit situaci a viděli, že tam začali rovnat terén a stavět komunikace. To pokračovalo s velkou intenzitou několik dnů. Po 16. květnu dokonce začali stavět most překlenující hlavní kanál, který propojuje lagunu Narta s mořem. Dokonce kvůli tomu na několik dnů přerušili tok vody kanálem. Dnes je tam tedy cesta do míst, která byla dřív nepřístupná. Na cestě leží vrstva štěrku. Jsou tam nejméně 2 srovnaná místa. Jedno je v dunách a asi mělo sloužit pro příbytky pro dělníky nebo jako sklad nářadí. Kolem místa prací také vyrostl plot,“ popisuje Taulant Bino.
„Když jste se chtěli k té oblasti přiblížit, zastavila vás soukromá bezpečnostní služba. Její příslušníci se chovali velmi nepřátelsky ke všem, kdo se tam chtěli podívat. Byli jsme na inspekci několikrát a viděli jsme, jak během 15 minut projelo tou oblastí nejméně 10 náklaďáků. Ta stavební činnost tam byla intenzivní,“ dodává.
Premiér slíbil ochranu
Svědectví podal i Aleksandër Trajce z nevládní Organizace pro ochranu a zachování přírody Albánie. Podle něj jsou na místě nejen vybetonované plochy pro zasazení sloupů plotu, ale i desky pro umístění ubytovny pro dělníky. Kolem je spousta plastového odpadu a vypadá to, jako by místo narychlo opustila armáda. Písečné duny jsou ale zničené, stromy vykácené. Jsou tam patrné škody v přírodě, která byla předtím nedotčená.
Evropští novináři měli možnost na začátku června klást otázky premiérovi Edimu Ramovi a ministru zahraničí Feritovi Hoxhovi. S oběma strávili přes hodinu na tiskových konferencích.
Premiér Rama přiznal, že procedura posuzování stavebního záměru byla zahájená. Existuje společnost, která má zájem postavit resort u laguny Narta a na ostrově Sazan. To ale ještě podle něj neznamená, že už má konkrétní projekt. Edi Rama například argumentoval:
„Moji milí, každý soukromý vlastník v této zemi má právo žádat o povolení oplotit si svůj pozemek. Co to, prosím vás, je, bojovat proti plotům kolem soukromých ploch? Země musí moudře najít způsoby, jak zajistit, aby příroda a rozvoj mohly existovat zároveň a nebyly v protikladu.“
Problém ovšem je, že nešlo jen o plot, ale také o most přes kanál spojující lagunu Narta s mořem a o příjezdovou cestu pro těžkou stavební techniku, které zdokumentovali ornitologové na místě chystané stavby.
Premiér Rama slíbil, že delta řeky Vjosa je chráněné území, nedotknutelné a nebude se do něj zasahovat. Žádný stavební projekt podle něj nebyl pozastavený, protože ani žádný projekt nebyl vládou schválený. Proto ještě nezačalo ani posuzování jeho dopadů na životní prostředí.
Ministr zahraničí Ferit Hoxha potvrdil, že záměr turistické výstavby u chráněné oblasti obývané i plameňáky je stále na stole. Je to důležité pro turistický průmysl země. Ale všechno bude v souladu s albánskými zákony, a také s podmínkami procesu přistoupení Albánie do EU.
Varování od EU
Albánii ale ještě čeká dlouhá cesta do EU. A je na ní mnoho úskalí. Právě třeba vyjednávací kapitola 27, tedy životní prostředí a klimatická změna. Albánská vláda se bije v prsa, že má skoro bezuhlíkovou výrobu energií. Ano, má hodně vodních elektráren a buduje větrné farmy. Část elektřiny ale také dováží, a ta rozhodně uhlíkově neutrální není.
Do tlaku na vládu v medializovaném případu stavebního záměru u laguny Narta se také zapojilo zastoupení Evropské unie v Tiraně a velvyslanec Evropské unie v Albánii Silvio Gonzato.
Čtěte také
„Sdělili jsme ministerstvu životního prostředí naše obavy o vývoj situace a žádali jsme vyjasnění, co se na těch pozemcích děje a jestli se provedlo zhodnocení dopadů stavby na přírodu. V reakci na to jsme dostali ujištění od ministra, a také od premiéra, že se tam žádné práce nebudou provádět. Je tu trochu rozpor v terminologii, protože my říkáme, že se žádné další práce nebudou provádět. Byli jsme také ujištěni, že se záměr bude veřejně konzultovat a provede se hodnocení dopadů na životní prostředí.“
Albánská vláda ale dostala i varování: „Vysvětlovali jsme, že není možné žádat od členských zemí desetiletou výjimku z unijních pravidel v oblasti životního prostředí, a přitom prosazovat projekt, který porušuje tato pravidla, místo toho, aby se snažili snižovat jeho důsledky pro životní prostředí. Nikdo nechce Albánii upírat právo na rozvoj a snahu stát se atraktivní turistickou destinací. Může ale těžit ze zkušeností a chyb jiných států, aby našla ten správný model budování turistického průmyslu.“
Netransparentnost
Kapitola životní prostředí není jediným prubířským kamenem na cestě Albánie do evropské rodiny. Nevládní organizace si stěžují, že vlastně neznají vyjednávací pozice vlády a čeho chce v jednáních dosáhnout. Vadí jim tedy netransparentnost, říká předseda Evropského hnutí Albánie Gledis Gjipali.
„Bohužel kvůli rychlosti celého procesu, protože jsme otevřeli všechny vyjednávací kapitoly v průběhu jediného roku, chyběly informace pro různé dotčené skupiny. Dokonce ani po zahájení jednání nemáme informace o vyjednávacích pozicích vlády vůči Evropské unii. Jak mají v úmyslu chránit určité cílové skupiny, nebo o jaká přechodná období pro ně budou žádat. To je problém pro různá odvětví, která se to dozví až po rozšíření. To bude problém pro celou společnost.“
Gledis Gjipali upozorňuje také na to, že pro albánské farmáře bude těžké žádat o přímé dotace ze Společné zemědělské politiky. Albánie má problém kvůli dědictví z komunistické éry s prakticky neexistujícím katastrem a s prokazováním vlastnictví půdy. Vláda slibuje, že veškeré pozemky budou elektronicky zanesené do katatstru do konce roku 2028.
„Ano, máme hodně problémů a jedním z nich je pozemkový registr. Většina půdy stále není zanesená do katastru. Ale problém je také struktura farem. Průměrná rozloha zemědělského hospodářství v Albánii je 1,1 desetina hektaru. Po pádu komunistického režimu se půda přerozdělila tak, že velká rodina dostala část pozemku s nejúrodnější půdou, část v oblasti s horší ornicí a část té nejchudší půdy. A ta políčka nejsou v jednom místě, protože po zrušení družstev chtěli půdu rozdělit spravedlivě mezi všechny. Lidé nemají na to, pořídit si mechanizaci na obdělávání často vzdálených pozemků. To je problém pro velkou část obyvatel, kteří žijí na venkově,“ vysvětluje Gjipali.
„Na vstup do Unie nejsme připravení“
Obraz Albánie jako země směřující k budoucnosti v Evropské unii kalí protesty hlavně mladých lidí proti vládě premiéra Ramy, které bez přestávky trvají už skoro měsíc. Jaký mají cíl a jak vidí budoucnost Albánie tako mladá generace? Odpovídá koordinátor nadnárodní organizace Studenti za svobodu v Albánii, student posledního ročníku práv Ardit Minerolli.
„Teď chceme dosáhnout odstoupení premiéra. Už je u moci 13 let. Slíbil nám spoustu dobrých věcí, ale způsobil to, že lidé opouštějí zemi a ti, co se rozhodli zůstat, jako já, to mají čím dál těžší,“ vysvětluje a dodává:
„Začalo to za jeho prvního mandátu v letech 2013 až 2017, kdy se u nás rozmohly drogy a pouliční kriminalita. Proto se nám někdy říkalo Kolumbie Evropy. Pak do roku 2021 potlačovali demonstrace. Snažili se ve veřejné správě zbavit těch, kdo nesmýšleli stejně jako oni. Zvýšili daně, takže bylo těžké odstartovat nějaké podnikání. Také nastal odliv mozků. Začali odcházet mladí lidé do ciziny. V roce 2013 nás tady žily 2 miliony a 800 tisíc a teď jen kolem dvou milionů. Proč ti lidé odešli? Protože nevidí svou budoucnost v této zemi.“
K vidině členství Albánie v EU v roce 2030 je Ardit Minerolli skeptický.
„Nemyslím, že jsme na to připravení. Nechci, abychom vstoupili ve stavu, v jakém jsme dnes. Nejsme připravení obstát v konkurenci Bulharska, Rumunska nebo Chorvatska. Už vůbec nemluvím o Francii, Německu nebo Itálii. Nedokážeme se vyrovnat sousedům, natož silným zemím. Za druhé si myslím, že vstoupíme do Unie, ne jak si to naše vláda naplánuje, ale až Unie bude chtít, abychom se k ní připojili. Je to politická otázka, že se chce Unie rozšiřovat. Ukázat, že je silná. Poslat vzkaz Rusku, že není tak slabá, jak si o ní myslí. Proto chce přijmout Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii a možná některé další.“
Poslechněte si celý pořad Za obzorem, který připravil Pavel Novák.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
