Aktivisté podávají tisíce žalob na vlády kvůli neplnění klimatické dohody

Někteří nespokojení lidé se nicméně z důvodů obav o ochranu klimatu stále více obracejí na soudy. Na celém světě se tak v současnosti vedou tisíce soudních sporů týkajících se ochrany životního prostředí. Tématu se věnuje server německé stanice Deutsche Welle.

Účastníci téměř dvoutýdenního bonnského zasedání své úkoly však splnili jen částečně. Konečné rozhodnutí o podobě směrnice a o tom, jak se v praxi bude prosazovat Pařížská dohoda o klimatu, padne až v prosinci v polských Katovicích v rámci konference Spojených národů.

Už žádná ropa z Arktidy? Naše žaloba proti Norsku má reálnou šanci, věří mluvčí Greenpeace

• Upravit
• Smazat

V Norsku v úterý začal historický soudní proces, který může podle ekologů zastavit těžbu ropy. Organizace Greenpeace v něm žaluje norskou vládu kvůli otevírání nových ložisek v Arktidě. Další těžba prý odporuje Pařížské klimatické dohodě i norské ústavě, která zajišťuje právo budoucích generací na zdravé a bezpečné životní prostředí. Podobnou formulaci nalezneme i u dalších devadesáti zemí světa včetně České republiky.

Mnozí environmentální aktivisté ale upozorňují, že politici nepodnikají dostatečné kroky k zajištění ochrany klimatu. Ochránci přírody argumentují tím, že na politické scéně doposud nepanuje jednota o prosazování Pařížské klimatické dohody, navíc kolem ní prý existuje celá řada nejasností.

Kritice ze strany aktivistů čelí také vyspělé průmyslové státy kvůli chybějící vůli k dodržování dohodnutých pravidel. Rozvojovým zemím zase scházejí prostředky k přizpůsobení se následkům klimatických změn. A lobbisté společností produkujících fosilní paliva stále zaujímají jedny z nejdůležitějších míst ve vyjednáváních.

Nicméně alespoň jeden úspěch Rámcová úmluva OSN o změně klimatu slaví. Podle Patricie Espinosové, generální sekretářky organizace, mají civilní obyvatelé možnost se do jednání zapojit. A to prostřednictvím diskuzní platformy Talanoa, která má i internetový rozměr.

„Nadšení, ambice, spolupráce a úsilí občanů – to vše bylo vidět od počátku existence platformy,“ pochvaluje si Espinosová. Jak ale podotýká Deutsche Welle, aktivisté se i přesto obávají, jak dodržování Pařížské klimatické dohody bude vypadat v praxi.

Nereálný cíl

V souvislosti se spory o dohodě, lobbismem a skutečností, že nikdo nechce nic platit, teď ochránci klimatu započali s novým přístupem – žalují samotné vlády. V současné době soudy po celém světě projednávají tisíce takových žalob. Otázkou ale zůstává, jestli s nimi aktivisté uspějí.

Zdá se, že cíl Pařížské dohody – podpořit do roku 2020 rozvojové země částkou 100 miliard dolarů – je nereálný. Prý za to může především slabá angažovanost a chybějící politická vůle.

Alden Meyer, vedoucí pro strategii a politiku mezinárodního Svazu znepokojených vědců říká, že v expertních rozhovorech se otázka pomoci rozvojovým zemím řešila. „K tématu se vedla dobrá diskuze. Ale chyběla angažovanost průmyslových zemí. S výjimkou Německa,“ kritizuje odborník.

Podle něj se rámci debaty také objevily skupiny, politické strany i celé vlády, které podpořily přísnější legislativu pro fosilní průmysl. Taková varianta by ale výrazně ovlivnila vývoj rozhovorů, co se týká dopadu fosilních paliv na klima. „Evropská unie jako celek, Spojené státy, Austrálie a Kanada s tak přísnými podmínkami samozřejmě nesouhlasily. Ostatně jako vždy,“ podotýká Meyer.

Ochránci klimatu i přesto zůstávají optimističtí. „Rozvojovým zemím se podařilo prosadit se. Proto otázka pomoci zemím třetího světa bude příští rok středobodem dalších rozhovorů,“ myslí si Jesse Bragg z nevládní organizace Corporate Accountability.

Tisíce žalob

Některým občanům ale v souvislosti s nevůlí států k prosazení Pařížské klimatické dohody došla trpělivost. To je hlavní důvod, proč soudy po celém světě v současnosti řeší tisíce žalob. Předmětem sporů je dodržování zákonů v souvislosti s ochranou klimatu, jež nespokojení obyvatelé požadují od vlád a průmyslníků.

Autem do německých měst jen se zvláštní emisní plaketou, navrhuje šéfka úřadu pro životní prostředí

• Upravit
• Smazat

Prezidentka Spolkového úřadu pro životní prostředí Maria Krautzbergerová nevidí žádnou alternativu k zákazu dieselů v Německu. Nejvyšší správní soud v Lipsku rozhodl, že obce mají právo zakázat vjezd autům se staršími naftovými motory. Radnice ale mají jen velmi omezené možnosti, jak dodržování zákazu kontrolovat.

Například ve Spojených státech v současné době běží kolem osmi stovek takových soudních pří. Podobné spory tamní justiční orgány řeší už desítky let, ale v posledních letech se hlavním argumentem žalobců stala právě ochrana klimatu. Nejvíce případů se projednává v souvislosti se snižováním emisí, píše Deutsche Welle.

Mezi země, kterým hrozí žaloby ze strany obyvatel, patří také Irsko, Velká Británie, Norsko, Belgie, Nizozemsko a Švýcarsko. Třeba v alpské zemi požaduje jedna skupina aktivních občanů, aby stát vyvinul větší snahu v oblasti minimalizace škod z průmyslu.

V Belgii zase podobná iniciativa žádá vládu, aby splnila podmínky stanovené Pařížskou klimatickou dohodou. K hromadné žalobě se od roku 2015 připojilo už více než 30 tisíc Belgičanů. Předseda organizace, která žalobu na stát podala, Serge de Gheldere upozorňuje, že se nejedná o žádnou agresi, jak se v Belgii postup aktivistů často označuje.

„Pouze se obáváme rizik, která nedodržování ochrany klimatu do budoucna přinese,“ podotýká de Gheldere. Jak dodává, takových rizik je celá řada: od vzestupu hladiny moře a zaplavení níže položených oblastí až po nekonečný proud klimatických migrantů, který se nepodaří dostat pod kontrolu.

Krůčky kupředu

Podobné soudní spory se ale ve většině případů vlečou a končí neúspěchem. Jako příklad uvádí server německé stanice spor jedné norské organizace na ochranu životního prostředí se státem, který v lednu letošního roku vyhrálo Oslo. Jádrem stížnosti byl fakt, že norská vláda povolila výzkumné vrty k těžbě ropy a plynu v arktických oblastech.

Odstoupení USA od klimatické dohody může být motivací i pro ostatní, varuje klimatolog

• Upravit
• Smazat

Jak může ovlivnit globální klima odstoupení Spojených států amerických od klimatické dohody z Paříže? A máme očekávat kruté zimy a nesnesitelně horká léta, nebo bude v létě sněžit? Hostem Magazínu Leonardo byl klimatolog a meteorolog Jaroslav Rožnovský.

Na druhou stranu se ale vedou také spory, ve kterých občanská sdružení vyhrávají. Minulý rok poprvé v dějinách uznaly irské soudy právo obyvatel na takové životní prostředí, které je v souladu s lidskou důstojností a blahobytem obyvatel.

Největším mezníkem v legislativě o klimatu se ale stal nizozemský proces z roku 2015, ve kterém soud rozhodl o tom, že obyvatelé mají právo vládu žalovat za přispívání ke klimatickým změnám. Amsterodam se poté odvolal, další slyšení je naplánované na konec května.

I když se rozhovory o klimatu v Bonnu posunuly jen o malý kousek dále, přesto směřují kupředu. Mnoho účastníků konference potvrzuje, že prosincové zasedání v Katovicích bude dobrý moment, kdy v otázce ochrany klimatu přidat plyn.

„Celý svět bude přihlížet, jestli to státy s Pařížskou dohodou myslí vážně. Katovická konference bude zároveň nejdůležitější od Paříže 2015,“ cituje v závěru slova Aldena Meyera portál německé stanice Deutsche Welle.