Akt mezinárodní agrese, nebo útok na zboží? Dezinformační boj prohráváme, říká expertka na PR Hejlová

Proti obvinění ze zapojení ruských tajných služeb do výbuchů ve Vrběticích v roce 2014 se Rusko brání zdánlivě jednoduchou metodou: všechno popřít a označit za výmysl. „Není tam ale pouze tato metoda,“ varuje v pořadu Jak to vidí... Denisa Hejlová, expertka na PR a strategickou komunikaci z Univerzity Karlovy.

Komu věřit?

„Je tam další spousta nástrojů, taktik a technik, které jsou propracovanější. A především je za tím mnohem větší lidská síla a nasazení. A taky využití technologií. Včetně komunikace v on-line prostoru, kdy se i vkládají různé názory do diskuzních fór na on-line médiích, na sociálních sítích apod.“

„Jde o to nabídnout různé další příběhy, různá další vysvětlení. Tak, aby si lidé potom mohli říct: Čert ví, co za tím vězí. My nemáme jednoznačné informace. Nevíme, komu máme věřit. Tak si o tom budeme myslet své,“ vysvětluje Hejlová.

Proč se snadno věří lžím?

Proč je společnost náchylná věřit dezinformacím? „Dezinformace jsou do značné míry důvěryhodné. Minimálně z 90 % se musí opírat o fakta. O to, čemu lidé věří. A musí nabízet nějakou interpretaci překvapivých souvislostí, které lidé uvěří.“

Čtěte také

iROZHLAS

Prokremelské weby naskočily na téma Vrbětic velmi bryskně, chtějí vyvolat chaos, říká analytik Vrabel

„Lidé mají psychologickou potřebu dávat věcem smysl. Zároveň u nás v České republice je rekordně nízká důvěra vládě. Když se tyto dvě věci spojí, potom lidé hledají jakékoli jiné vysvětlení než to, co jim nabízí vláda.“

„Strategie Ruska je sofistikovanější. Je to zacílené na různé typy lidí. Každému konvenuje jiný způsob vysvětlení,“ míní vedoucí katedry marketingové komunikace a public relations z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Situaci podle ní neprospívá ani to, jak byla a je celá záležitost komunikována českou vládou.

Babišův obrat

„Ten příběh by měl být především jednoznačný. Vláda si musí být jistá, co chce říct a jaké kroky chce podnikat. Jestliže zastává pozici, že to byl akt mezinárodní agrese, pak se podle toho musí chovat. Nejde jeden den vyhostit diplomaty a druhý den říct, že to byl jen útok na zboží,“ připomíná nenadálý komunikační obrat premiéra Andreje Babiše.

Čtěte také

iROZHLAS

Nešlo o akt státního terorismu, prohlásil Babiš o Vrběticích. Zprávu BIS zatím nelze zveřejnit

„Můžeme spekulovat, zda Babišovo změkčování konfliktu není proto, aby konvenovalo jeho voličům. Názor na tuto kauzu bude velmi odlišný mezi voliči jednotlivých stran. Naprosto jiný názor na Vrbětice budou mít voliči SPD, ANO a KSČM než voliči ostatních stran.“

Mlčení Pražského hradu

Z Pražského hradu zatím zaznívá jen ticho. „I mlčení je velmi významný komunikační akt,“ připomíná Hejlová. „Už jenom tím, že prezident řekl, že bude týden mlčet, tak to mlčení si lidé různým způsobem vykládají.“

„Tady není důvod pro to, aby za týden byla situace jiná. Ta situace může být jiná za den, za dva, za měsíc nebo za půl roku. Ale to, že řekne, že se vyjádří za týden, v sobě nese nějaký význam,“ myslí si. „Každopádně tu vidím nepříliš dobře rozjetou bitvu pro českou stranu,“ shrnuje.

Další témata rozhovoru: co je PR; strategická komunikace v současném konfliktu s Ruskem kvůli účasti ruských špionů ve Vrběticích; důvěra lidí v dezinformace; mezinárodní slogan České republiky.