AI vstupuje do škol. Nezastupitelná zůstává role pedagoga tam, kde učí vycházet s druhými

25. květen 2026

Proč mám chodit do školy, když mám ChatGPT? Tato otázka zaznívá v českých rodinách čím dál častěji. Rodiče s integrací umělé inteligence do výuky většinou souhlasí, sami se v ní ale neorientují, učitelé teprve hledají, jak ji do hodin pustit. V čem AI školu posune a v čem zůstává role pedagoga nezastupitelná, ukazuje Reparát.

„Už dávno říká, že je nesmysl chodit do školy a strávit tam každý den osm až devět hodin, že je to k ničemu,“ popisují manželé Ilias a Sofia Cosgunovi postoj svého čtrnáctiletého syna, který v Praze chodí do soukromé britské školy. Jejich syn není výjimkou.

moderace: Daniela Vrbová
editace: Markéta Vozková
sound design: Jaroslav Pokorný
hosté:
Filip Dřímalka, expert na AI a autor knihy Budoucnost nepráce
Markéta Kotěšovcová, bývalá ředitelka školy v Čakrově a autorka AI nástroje pro vyučující

I když podle dat Národního pedagogického institutu nástroje umělé inteligence používá 53 procent vyučujících ze základních škol a gymnázií, výzkum AI Kompas společnosti Scio Research ukazuje, že žáci mají v práci s AI náskok před učiteli i rodiči. Téměř sedm z deseti rodičů s jejím zapojením do výuky souhlasí, dvě třetiny ale přiznávají, že nástroje, které jejich děti používají, sami neznají.

Dobrá škola ano, špatná ne

O tom, zda budou školy nadále užitečné, mluví Filip Dřímalka, autor knihy Budoucnost nepráce a digitální expert: „Dobrá škola ano, průměrná nebo špatná škola nikoliv. Už dnes vidíme situaci třeba na univerzitách, kdy v některých oborech přínos univerzity nedává úplný smysl, když to porovnám s tím, co mohou studenti studovat mimo klasické vysokoškolské vzdělávání.“

Čtěte také

Klíč podle Dřímalky neleží v technologii, ale v zadání. Pokud učitel řekne „napiš mi referát“, AI to udělá místo žáka. Pokud je zadání postavené tak, že vyžaduje vlastní úvahu, prezentaci a obhajobu postupu, mění se AI v partnera a žák je nucen přemýšlet, ne delegovat. S adaptací učitelů pomáhá řada organizací, mezi nimi AI dětem, která je do práce s nástroji generativní umělé inteligence systematicky zaškoluje.

Spravedlnost neznamená stejnost

Tři oblasti, kde škola nahradit nelze, vidí Markéta Kotěšovcová, bývalá ředitelka Základní školy a Mateřské školy Čachrov a autorka jazykového modelu Princi School Expert AI, pro učitele a ředitele: vztah k jednotlivému žákovi, sociální dovednosti a předávání radosti z učení.

Čtěte také

„Děti se ve škole učí vycházet s lidmi, kteří jsou jiní, tolerovat rozdíly, učí se řešit konflikty nebo jim předcházet. To jsou dovednosti, které lze získat jenom prožíváním nějakých situací, ne nastudováním z knihy,“ vysvětluje Kotěšovcová v Reparátu. Škola podle ní musí pojmenovávat, že spravedlnost neznamená stejnost: každý žák přináší něco jiného a s něčím jiným se potýká. Od tohoto principu se odvíjí i jiný způsob hodnocení, který už není jen označením chyby a známkou.

Časový rámec je přitom konkrétní. Revidované rámcové vzdělávací programy začnou na tuzemských základních školách platit v září 2028 a školy si v nich budou moci vytvořit samostatný předmět umělá inteligence. Ministerstvo školství zároveň ve spolupráci s vládním zmocněncem pro AI začíná pracovat na strategii umělé inteligence pro regionální školství.

Jak konkrétně vypadá práce učitele s AI v roli mentora? A co znamená vymyslet pro hodinu cíl, který udrží pozornost dětí, i když mají ChatGPT na dosah? Poslechněte si celý pořad.

autoři: Daniela Vrbová , Veronika Gábor
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

Partneři