AI naráží na odpor. V Americe posilují novodobí luddité, kterým vadí dopady technologie na každodenní život

Americký zpravodajský server Politico přibližuje hnutí takzvaných „nových ludditů“ – kritiků neregulovaného rozvoje umělé inteligence a jeho dopadů na společnost. Úvod textu vede čtenáře do memphiského bytu demokratického poslance zákonodárného sboru státu Tennesse Justina Pearsona.

Čtěte také

V Memphisu stojí dvě datová centra společnosti xAI poháněná desítkami plynových turbín, jež znečišťují zdejší ovzduší. Jednou z nejsilněji znečištěných oblastí je právě okolí memphiského průmyslového parku, který vznikl na někdejších plantážích a sousedí se čtvrtěmi založenými otroky. Jejich obyvatelé jsou dodnes z 90 procent Afroameričané.

Memphiská datová centra jsou přitom jen dvě z tisíců podobných zařízení, která v posledních několika letech vyrostla po celých Spojených státech, aby podpořila rychle se rozvíjející odvětví umělé inteligence.

Zastánci těchto zařízení tvrdí, že jsou nezbytná pro upevnění geopolitického postavení Ameriky, nebo že mohou místním komunitám přinést vyšší daňové příjmy.

Datová centra a škody

Na pozadí závodu o vývoj technologie se ale obyčejní Američané obávají škod způsobených datovými centry více než hypotetických budoucích rizik umělé inteligence. Děsí je znečištění ovzduší nebo vysoká spotřeba vody.

Čtěte také

Podle průzkumu, který Politico cituje, dnes více Američanů výstavbu datových center ve svém okolí odmítá, než podporuje.

Během pouhých několika let se umělá inteligence stala součástí téměř všech oblastí americké společnosti i ekonomiky – od internetových vyhledávačů přes chatboty zákaznické podpory až po zdravotnickou diagnostiku. Všechny tyto služby jsou přitom na provozu datových center závislé.

Dopady na život

Rodící se odpor vůči datovým centrům podle Politica v mnohém připomíná hnutí ludditů z Británie 19. století, kteří se bouřili proti tomu, jak byly technologie průmyslové revoluce používány ke snižování mezd, likvidaci kvalifikovaných pracovních míst nebo zhoršování pracovních podmínek. Proslavili se zejména organizovaným ničením tkalcovských strojů.

Čtěte také

Datová centra dnes mnozí lidé vnímají také jako něco, z čeho profituje jen úzká skupina lidí na úkor většiny, tvrdí technologický novinář Brian Merchant. Dnešní noví luddité neodmítají technologie z podstaty, ale upozorňují na konkrétní dopady na každodenní životy lidí.

Jednou z nejviditelnějších tváří kritiků datacenter je v úvodu zmíněný Justin Pearson. Mezi další představitele z řad politiků patří například kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová nebo senátor Bernie Sanders.

Chránit centra, nebo lidi?

Podle Pearsona jsme dnes svědky situace, kdy se počítačům dostává větší péče a ochrany než člověku. „Lidé by se měli děsit toho, že datové centrum je chráněno víc než lidé, kteří žijí v jeho sousedství,“ prohlašuje politik.

Čtěte také

Podle analýzy nezávislé společnosti EmPower Analytics Group, která hodnotí vliv datových center na zdraví, mohou emise z plynových turbín způsobit škody v hodnotě 30 až 44 milionů dolarů ročně. Zvyšuje se zejména riziko výskytu astmatu a infarktů.

Ve sporu o turbíny znečišťující ovzduší přilehlých čtvrtí Memphisu se na stranu společnosti xAI Elona Muska postavilo americké ministerstvo spravedlnosti, které dalo udržení turbín v provozu do souvislosti s národní bezpečností.

Americká armáda totiž toto datové centrum využívala k zajištění provozu jazykového modelu Grok využívaného během amerického útoku na Írán v rámci operace Epic Fury.

Moratorium

Za otázku národní bezpečnosti považuje výstavbu datových center i řada expertů. Podle nich je nezbytné, aby vývoj nejpokročilejších modelů umělé inteligence zůstal v rukou Spojených států. Varují, že jinak by se příležitosti mohla chopit například Čína.

Čtěte také

Podobné obavy sdílí i republikánská senátorka a kandidátka na guvernérku státu Tennessee Marsha Blackburnová.

„Chceme, aby naše data, ať už telefonní, nebo ta spojená s umělou inteligencí, byla uložena ve Spojených státech. Nechceme, aby je měla v rukou komunistická Čína. Nechceme, aby nás analyzovala, nebo sledovala naše občany,“ cituje političku server Politico. Dodává, že poslanec Pearson však nehodlá polevit a bude i nadále usilovat o moratorium na výstavbu nových datových center.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Největší ropné společnosti vydělaly na válce a klimatické krizi miliardy dolarů. Co ukázala porážka Orbánovy kampaně na sociálních sítích v maďarských volbách. Lídr strany Progresivní Slovensko Korčok se dopustil přečinu, který sám vyčítá vládní straně Směr. Alternativa pro Německo boduje v předvolební kampani s plánem na znovuosídlení východu země. Taková jsou další témata pořadu, který připravila Zuzana Marková.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.