Agentury průzkumu veřejného mínění selhávají, stávají se marketingovými pracovníky, tvrdí novinář

Petr Holub
Petr Holub

Nečekané události světové politiky od brexitu až po volbu amerického prezidenta odstartovaly další kolo diskuze na téma relevantnost průzkumů veřejného mínění. Jsou dnes volební průzkumy kvalitativně horší než v minulých letech? Jde o chybně zvolenou metodiku, nebo o nový společenský trend?

„Tlak okolního světa na výzkumníky veřejného mínění je takový, že oni absolutně opouštějí svůj výzkumný fundament a spíše dělají to, co se po nich chce, než aby skutečně zjišťovali pravdu,“ popsal v pořadu Pro a proti své vidění problému novinář Petr Holub z týdeníku Echo24.

Podle něj není možné, aby byly agentury, které dělají průzkumy dobře, a jiné, které je dělají špatně. „A jako výsledek dostává občan strašnou informaci.“


Potřebujeme vysvětlit, proč se průzkumy od sebe tak neuvěřitelně liší, 10 % nehraje žádnou roli, a my se tváříme, že je to v pořádku… Je to selhání výzkumných pracovníků, že se chovají jako v marketingu, to znamená, že chtějí objevit stranu, která vyhraje příští volby, a vlastně spolupracují na tom, aby volby vyhrála. Třeba to dělají jen proto, aby bylo vidět, že oni jsou ti nejlepší. Petr Holub

„Agentury opouští vědeckou dráhu a stávají se marketingovými pracovníky. Mají pocit, že stejně jako jiní marketingoví pracovníci ovlivní spotřebitele, občany, voliče,“ vysvětlil publicista.

Ten tvrdí, že představa o tom, že existuje agentura pro průzkum veřejného mínění, ve které se schází na stole jednotlivé zprávy o tom, kdo koho volí, ty se sečtou a podtrhnou, je mylná. „Tyto údaje se různě interpretují, mnoho odpovědí se ignoruje,“ říká Holub.

Sociolog z agentury Median Daniel Prokop soudí, že jsme v situaci, kdy se hůře popisují politické děje. „Velmi záleží na tom, jak to děláte, a velmi se odděluje zrno od plev.“


Je dobré se ptát, proč výzkumy vycházejí jinak, ale myslím si, že drtivá většina případů se dá vysvětlit tím, že metodiky jsou jiné. Začíná se ukazovat, že v nejistotě dnešních voličů víc než v minulosti záleží na tom, jak se jich zeptáte a jak data používáte, ale není to tím, že by si za to někdo platil. Daniel Prokop

„Řekl bych, že příliš přisuzujete vliv manipulacím,“ reagoval na Holubovo podezření expert. „Hlavní vliv je ten, že třeba STEM má nějakou metodiku, kterou vydal v roce 1996. Já myslím, že se to dá dělat lépe, ale rozhodně nepodezřívám STEM, že by přidával procenta nějaké straně.“

Prokop popsal, jak funguje ověřování výsledků průzkumu v jeho agentuře. „Když děláme výzkum osobním dotazováním, tak kontrolujeme nahrávky z rozhovorů, abychom věděli, že vůbec proběhly. Tazatel si, když ho nekontrolujete, vymyslí pravděpodobnou odpověď, a když ho kontrolujete, tak chybu odstraníte.“

„Souhlasím, že se velmi liší kvalita agentur, ale já z pozice výzkumníka těžko zaručím, že ho lidé, kteří výzkum dělají špatně, začnou dělat lépe. Co můžu dělat, je dělat to co nejlíp, a potom dávat dostatek informací, aby je novináři mohli posoudit. Ale je už věcí těch, kteří tyto informace dostávají, aby také roztřídili plevy od zrn,“ zdůraznil roli médií při práci s výsledky průzkumů Daniel Prokop.