Agentura AP: Po zřícení metra v Mexico City se hledají viníci, odpovědný může být i prezident

Mexický prezident Andres Manuel Lopez Obrador slíbil podle agentury Reuters vyšetřit a potrestat všechny za nehodu odpovědné. Vyšetřování by mělo být podle Lopeze Obradora co nejrychlejší a nic by se nemělo skrývat. Tragická nehoda vyvolává pochybnosti a otázky týkající se bezpečnosti jednoho z nejrušnějších systémů metra na světě. Denně totiž přepraví miliony lidí napříč nejlidnatějším městem severní Ameriky.

Reuters dodává, že letos jde už o druhý vážný incident, který naznačuje nedostatky v systému mexického metra. V lednu požár budovy centrální kontroly vyřadil z provozu několik linek. Tehdy zemřel naštěstí jen jeden člověk, ale asi tři desítky lidí skončily v nemocnici.

Starostka hlavního města Mexika Claudia Sheinbaumová řekla, že příčiny pádu nosné struktury musí určit vyšetřování odborníků. Výstavbu linky metra číslo 12, na které se neštěstí stalo, provázela podle agentury AP obvinění z korupce.

V roce 2013, tedy jen rok po jejím dokončení, ji musely úřady částečně uzavřít kvůli opravám. Starostou města v době výstavby linky 12 byl současný ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Ten teď také vyzval k rychlému vyšetřování nehody.

Americký deník The New York Times k tématu dodává, že prezident Lopez Obrador je za katastrofální stav mexického metra zodpovědný, a to zaváděním přísných úsporných opatření. Ta se totiž dotkla rozpočtu na obnovu problémového metra. Brzy po nástupu do funkce zastavil i výstavbu napůl postaveného letiště, které pro Mexico City začala stavět konkurenční strana.

Stále neklidný Afghánistán

Britský deník The Guardian píše o situaci v Afghánistánu, kde tisíce obyvatel opouštějí své domovy kvůli novým bojům mezi vládními jednotkami a hnutím Tálibán.

Konflikty mezi znesvářenými stranami narůstají v provincii Helmand i kvůli postupnému stahování posledních 2,5 tisíce amerických vojáků z Afghánistánu podle rozhodnutí prezidenta Joea Bidena. Rozhodl tak téměř 20 let poté, co USA a spojenci obsadili Afghánistán po teroristických útocích na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001.

Čtěte také

Biden stáhne vojáky z Afghánistánu do 11. září, odejdou i vojska NATO, rozebírá Politico

Afghánské ministerstvo obrany uvedlo, že vládní síly zabily v Helmandu za posledních 24 hodin víc než stovku bojovníků Tálibánu, poté, co povstalci zaútočili na některá kontrolní stanoviště. Tálibán naopak tvrdí, že v bojích zahynuly desítky vládních afghánských vojáků.

O obou stranách je přitom známo, že své rády zveličují. Pentagon současné boje bagatelizoval. Podle amerického ministerstva obrany se prozatím nestalo nic, co by mohlo ovlivnit stahování amerických vojáků ze země, a co by mělo mít významný dopad na misi v Afghánistánu.

Biden poletí do Evropy

Americký prezident Joe Biden uvedl, že by se mohl se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem setkat během své červnové cesty do Evropy. Píše o tom agentura Reuters.

Čtěte také

Adam Černý: Biden Rusku nabízí summit i sankce

Biden se plánuje zúčastnit summitu Skupiny G7 v anglickém Cornwallu, který má proběhnout ve dnech 11. až 13. června. Poté chce šéf Bílého domu odletět do Bruselu na setkání s lídry Evropské unie a také na summit NATO.

Ruská agentura TASS připomíná, že prezident Putin a Biden si v polovině dubna telefonovali. Biden navrhl uspořádat v příštích několika měsících rusko-americký summit v nějaké třetí zemi. Poté prezident řekl, že nabídl svému ruskému protějšku setkání v létě v Evropě.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu.