Agent A-54. Nejlepší špion druhé světové války pracoval pro československou rozvědku

9. červen 2016

Mazaný dobrodruh se slabostí pro ženy Paul Thümmel hrál dvojí hru. Čechoslovákům ale předal spoustu cenných informací včetně varování před obsazením země.

Agent A54, vlastním jménem Paul Thümmel se narodil v Sasku, kde se vyučil pekařem. Patřil k prvním členům NSDAP, když už v roce 1927 spoluzakládal místní buňku v rodném Neuhausenu. Brzy po nástupu nacistů k moci v roce 1933 ukončil pekařskou živnost a začal plně pracovat pro německou tajnou službu Abwehr.

Svoje služby nabídl Thümmel československé rozvědce ve stejné době. Zároveň ale budoval v Československu agenturní síť Abwehru. Nejednalo se tedy o žádného idealistu. „Byl to klasický dvojitý agent, který využíval kontaktů na jedné straně, aby je prodával na druhé. Jeho motivace byla vysloveně finanční, protože vedl velmi nákladný život. Jeho slabinou byly ženy. Tímto způsobem si přivydělával, šikovně si zajistil vydatný zdroj příjmů,“ vysvětluje historik Stanislav Kokoška z Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR.

Od roku 1939 působil Thümmel přímo v Praze. Po okupaci Československa a vyhlášení protektorátu působil v pražské úřadovně Abwehru, v oddělení kontrašpionáže. Ještě před tím ale sehrál klíčovou roli v záchraně československé zpravodajské služby i celé řady agentů. Varoval totiž s předstihem zpravodajce v čele s plukovníkem Františkem Moravcem před okupací zbytku Československa, která se pak skutečně 15. března 1939 odehrála.

O den dříve tak mohl Moravec spolu s elitou československé zpravodajské služby odletět z ruzyňského letiště do Londýna. Před tím samozřejmě zpravodajci zničily všechny nebezpečné a kompromitující složky, které nevzali s sebou. Ani zde ovšem nemůžeme mluvit o nějaké Thümmelově velkorysosti. Snažil si zachránit především svoji kůži, protože by jinak nacisté jistě našli důkazy o jeho dvojité hře. Například písemný závazek o jeho spolupráci z roku 1937.

Plukovník František Moravec pokračoval ve zpravodajské práci při exilové vládě prezidenta Beneše v Londýně. Agenta s označením A-54 považoval za svého nejlepšího špiona. Thümmel dodal mnoho cenných zpráv ohledně obsazení Polska, útoku na Sovětský svaz či příprav německé tajné zbraně - rakety V1. Československá zahraniční služba byla díky němu také první, která mohla věrohodně informovat, že se v roce 1940 neuskuteční plánovaná německá invaze do Británie.

Thümmel využíval toho, že jako vysoký důstojník mohl cestovat do Nizozemí nebo Jugoslávie a zde udržovat s Moravcovými lidmi kontakty. Informace předával také v Protektorátu např. kapitánu Václavu Morávkovi, jednomu ze Tří králů. Ten si vyzvedával agentovy informace z úkrytu za jednou z náhrobních desek vojenského hřbitova na Pohořelci a následně je zašifrované telegrafoval do Londýna.

Historik Stanislav Kokoška ale upozorňuje, že plukovník Moravec přínos svého špiona rád nadhodnocoval. Zvětšoval tím význam své zpravodajské služby. Řada informací, které Thümmel dodal, byla zavádějící, protože stále pracoval pro obě strany. Pomohl také odhalit řadu českých odbojářů. „Občas přivedl spojenecké zpravodajské jednotky na falešnou stopu. On hrál velkou hru. Byl to člověk sečtělý, dobře navazoval kontakty, měl dobrodružnou povahu,“ charakterizuje Thümmela Kokoška.

Gestapo tušilo, že ve službách Abwehru pracuje zrádce, dlouho jej ale nemohlo odhalit. Poprvé padlo na Thümmela podezření až v říjnu 1941, když nacisté zlikvidovali tajnou vysílačku v Praze Jinonicích. Thümmel se ale vykrucoval tak dovedně, že gestapu nezbylo nic jiného, než zasloužilého člena strany propustit. Nad agentem A-54 se už ale stahovala mračna. Definitivně spadla klec v roce 1942, když gestapo rozluštilo některé depeše a k agentovi se seběhlo více nitek.

Němci Thümmelovu zradu nechtěli veřejně přiznat, věznili ho v Terezíně pod falešným jménem. Popravili ho až na samém konci války 20. dubna 1945. Podle názoru plukovníka Františka Moravce byl A-54 nejlepším vyzvědačem druhé světové války.

autoři: jas , Dušan Radovanovič
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka