Afrika výrazně zaostává ve vědě. Problémem je financování a nedostatek vědců

Často se opakuje, že Afrika v oblasti vědeckého výzkumu silně zaostává za zbytkem světa. Co je ale příčinou jejích obtíží? Tomu se věnuje článek na serveru Conversation, který se zaměřuje na akademickou a výzkumnou sféru.

Podle údajů Světové banky africký kontinent v roce 2014 přispěl ke světové vědecké produkci jen jedním procentem. Přitom tu žije 16 procent světové populace. V poslední době se ale objevilo několik projektů a iniciativ, které by africký přínos lidskému poznání měly navýšit.

Africká akademie věd ve spolupráci s iniciativou Nové partnerství pro africký rozvoj založila v keňském hlavním městě Nairobi Alianci pro podporu vědecké výjimečnosti v Africe. Centrum se bude věnovat financování vědy a plánování cílů výzkumu.

K náplni jeho činnosti má patřit udělování grantů africkým univerzitám, poradenství ohledně financování a vypracovávání vědecké strategie pro Afriku. Mělo by také být jakýmsi mezinárodním zastoupením afrických vědců.

Do Konga se vrátila ebola, lék stále neexistuje

03314658.jpeg

Ve středoafrickém Kongu se znovu objevila nákaza eboly. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek zvýšila celonárodní riziko pro veřejné zdraví z vysokého na velmi vysoké. Důvodem je fakt, že se případ člověka nakaženého ebolou objevil i v jednom z velkých konžských měst.

Americký Národní ústav zdraví a nezisková organizace Wellcome Trust se zase zavázaly, že investují 200 milionů dolarů do afrických projektů souvisejících s výzkumem genomiky, biobank a výchovou odborníků v oblasti bioinformatiky.

Smyslem této investice je přispět k výzkumu nemocí, které ohrožují africký kontinent a dát africkým vědcům příležitost, aby si sami určili priority v rozvoji zdravotnictví a přípravě kvalifikovaných specialistů.

Málo vědců

Některé země už zřejmě začaly chápat, jak je důležité si talent a dovednosti udržet. Vkládají proto peníze do rozvoje lidského kapitálu a budují infrastrukturu, která by měla africké vědce udržet na kontinentu – nebo je přilákat zpátky, pokud studovali jinde. To všechno by mělo pomoci změnit zaměření afrických států směrem ke znalostní ekonomice.

Jsou to slibné kroky správným směrem, ale Afrika ještě bude muset vynaložit hodně úsilí, píše Conversation. Důvod nepříliš povzbudivých výsledků africké vědy je podle serveru jednoduchý: kontinent neprodukuje dost vědců.

Vědecké dobrodružství v Kamerunu: unikátní výzkum na jednom z nejdeštivějších míst planety

Kamerun - O.N.

Za dalším vědeckým dobrodružstvím Českého rozhlasu Plus se redaktor Ondřej Novák vypravil do afrického Kamerunu. Unikátní výzkum opylovačů a květin již několik let provádějí vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd na hoře Mount Cameroon. Tamní tropická fauna a flora patří mezi nejbohatší na světě a závěry výzkumu pomůžou pochopit evoluční vztahy mezi opylovači a kvetoucími rostlinami v globálním měřítku.

V Africe na milion obyvatel připadají zhruba dvě stovky vědců. Světový průměr nicméně přesahuje tisícovku, v USA a Velké Británii pak připadá na milion obyvatel na čtyři a půl tisíce vědců. Pokud má Afrika dohnat světový průměr, potřebuje milion nových badatelů.

Nepůjde to ale bez politické vůle, která většině afrických zemí schází. V roce 2006 si země Africké unie určily za cíl ročně vydávat na rozvoj a výzkum jedno procento HDP. Zatím tak ale činí jen Jižní Afrika, Malawi a Uganda.

Afrických výzkumníků, kteří uveřejňují články v mezinárodních časopisech, sice přibývá, ale velká část této práce závisí na spolupráci s mezinárodními partnery.

Význam mezinárodního partnerství pro vědecký pokrok v Africe je nesporný. Na druhou stranu ale za situace, kdy neexistuje žádný celoafrický rámec pro zvyšování a udržení místního financování, závislost na mezinárodní spolupráci a investicích omezuje možnosti Afriky věnovat se vědeckým zadáním, jež by odpovídala specifickým potřebám kontinentu. Proto jsou výše zmíněné iniciativy tak důležité.

Prostředky Národního institutu zdraví a organizace Wellcome Trust například umožnily podpořit místní snahy o vytvoření pravidel pro biobanky v Jižní Africe, Pobřeží Slonoviny a v Sieře Leone.

Genetický materiál afrického původu může být pro Afričany klíčem k vývoji efektivnějších vakcín nebo k pochopení mechanismu vzniku nemocí. Biobanky poskytují infrastrukturu a postupy k náležitému skladování biologických vzorků. V okamžiku, kdy nastane pandemie, jako tomu bylo v případě Eboly, vědci mají přístup k biologickému materiálu, který jim umožní najít vakcínu.

Nestabilní financování

Autor článku připomíná práci svého týmu na vytvoření systému pro správu laboratoří s názvem Baobab, který slouží ke sledování výskytu biologických vzorků v laboratořích a slouží už vědcům v několika afrických zemích. Budování laboratoří ale nestačí. Aby vědecká produkce v Africe dále rostla, kontinent bude muset věnovat více pozornosti udržení talentů.

Zadlužené Africe hrozí velká finanční krize. Na vině je levná ropa i západní investoři

Muhammad Buhari

Třináct let poté, co se země ze skupiny G7 a Rusko dohodly na odpuštění dluhů nejchudším africkým státům, ohrožuje černý kontinent další finanční krize. „Může za to špatné vedení tamních vlád, nepříliš dobré hospodaření s nerostnými surovinami, ale také lačnost západních investorů po ziscích,“ vysvětluje švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Nestabilní financování výzkumu znamená, že většina vědců pracuje jenom na krátkodobé smlouvy. Zhruba polovina badatelů v Jihoafrické republice tráví v rámci jedné instituce méně než dva roky.

Následkem krátkodobých smluv je to, že v Africe nevzniká kritická masa, která by mohla posunout vývoj kupředu. Proto se objevují stále nové projekty, které ale nestaví na existujících znalostech a neorientují se na dlouhodobou udržitelnost.

Toto krátkozraké myšlení rovněž způsobuje, že kontinent přichází o vynikající africké myslitele a vědce. Není přitom pochyb, že právě na vynikajících odbornících velice záleží. Příkladem je profesor Abdoulaye Djimdé. Kontinent potřebuje víc podobných lidí, apeluje Conversation.

Djimdé je vedoucím oddělení molekulární epidemiologie ve středisku pro výzkum malárie na univerzitě v malijské metropoli Bamaku. Do Mali se vrátil v roce 2001 poté, co získal ve Spojených státech doktorát v oboru genetiky.

Během 17 let rozvinul strategii výzkumných projektů, které získaly miliony dolarů na výstavu infrastruktury v jeho domovské zemi. Prostřednictvím mezinárodních programů rovněž zajistil prostředky pro výchovu nové vědecké generace. „Afrika potřebuje, aby doma zůstávalo víc podobných odborníků, kteří kontinentu umožní další růst,“ konstatuje server Conversation.

Spustit audio
autor: mit

Odebírat podcast

Související