Afghánistán bez dohody by byl katastrofou, píše zahraniční tisk

Bojovníci Talibanu
Bojovníci Talibanu

Americký prezident Donald Trump přerušil jednání se zástupci Tálibánu o mírové dohodě, což neušlo pozornosti ani evropských médií.

Čtěte také

Dohoda se zdála být za rohem, teď se konec války v u zas výrazně vzdálil, míní Frankfurter Allgemeine Zeitung. 

Trumpova nedůvěra v Tálibán je podle německého listu odůvodněná. Teroristé mají v poslední době na svědomí mnoho vážných útoků. Američané proto nemohou organizaci věřit, že po stažení vojsk nevrátí zemi zpátky do islámu doby kamenné.

„Takový mír Afghánistán po 40 letech války nepotřebuje,“ má jasno deník. Upozorňuje také, že v rámci Tálibánu existují názorová křídla, a ne všem se vidina míru líbila. Kdyby na dohodu došlo, mohlo by se stát, že část bojovníků by se odštěpila a vznikla by jakási obdoba takzvaného islámského státu, odhaduje Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Katastrofa?

Afghánistán bez dohody by byl katastrofou, přidává svůj pohled Neue Zürcher Zeitung. Připomíná vakuum, které za sebou nechala sovětská vojska. Za Trumpovým krokem vidí švýcarský list taktizování, prezident takto tlačí na Tálibán, aby svolil ke kompromisům.

Teroristický útok, kterým Trump pozastavení jednání zdůvodnil, je podle deníku pouhou záminkou. „Američané s bojovníky jednali, přestože ti pilně útočili na vojenské i civilní cíle. Zabili přitom stovky lidí. Není důvod, proč by debaty utnul téměř rutinní atentát,“ pragmaticky komentuje curyšský titul.

Dosavadní dohoda je podle něj zkrátka příliš děravá a šéf Bílého domu si chce vynutit mnoho vylepšení. Na druhou stranu jeho touha co nejdříve stáhnout americké jednotky hraje do karet Tálibánu. „Cílem všech stran musí být dohoda, která skutečně zemi stabilizuje,“ dodává Neue Zürcher Zeitung.

Konec vlády „zombies“?

Financial Times v redakčním komentáři vyzývají ke konci vlády „zombies“. Johnsonova vláda vlastními kroky zahodila většinu a nemůže vládnout.

Jednoznačně jsou potřeba nové volby a brexitové tahanice by mohlo vyřešit druhé referendum. Občané už mají mnohem jasnější představu, co vystoupení z Unie přináší, míní deník.

„Poslanci, kteří jsou proti divokému brexitu, by měli současnou parlamentní pauzu využít k dohodě na přechodné vládě. Johnson nemá mandát k tvrdému brexitu a zákonodárci musí zajistit, že k němu nedojde, než budou mít Britové šanci volit,“ zakončují Financial Times.

Konzervativní rebelové kolaborují s opozicí a s Bruselem, píše Daily Telegraph. Strana by se podle tohoto listu měla za Johnsonem sjednotit, protože premiér má trojí mandát: od občanů z referenda a voleb a od členů konzervativní strany.

Pouze nové volby mohou ukončit patovou situaci ve sněmovně. „Pokud se brexit zastaví, fatálně utrpí důvěra v demokracii a konzervativci dostanou na frak. Pak bude vládnout marxistická vláda,“ varuje Daily Telegraph.

Spustit audio

Související