Aeroscraft, vzducholoď zcela nového typu

30. září 2013

Vzducholodě s pevnou konstrukcí neměly v posledních desetiletích na růžích ustláno. Tyto romantické, tiché a majestátně vzduchem plující kolosy zažily svoji poslední zlatou dobu před druhou světovou válkou. Nicméně s příchodem nových technologií se jejich návrat může stát realitou a vzducholodě se mohou stát znovu užitečnými.

Americká firma Aeros vyvíjí velké nákladní vzducholodě značky Aeroscraft. Žádný jiný dopravní prostředek než vzducholoď totiž nemůže rychle a operativně dopravit větší náklad na místo, které se nachází daleko od civilizace, kde chybí letiště nebo jiná logistická infrastruktura. Jde např. o polární oblasti, pouště nebo hory.

Aeroscraft se liší od jiných vzducholodí zejména tím, že obsahuje plynové tanky, v nichž se může hustota plynu (hélia) postupně měnit. Konstruktéři si také dali záležet na tom, aby byl Aeroscraft celkově bezpečný a stabilní za letu. Na rozdíl od většiny dnešních vzducholodí má Aeroscraft pevnou strukturu a tvar. Je postaven z hliníku a uhlíkových vláken. Oproti tomu vzducholodě typu “blimp” získají tvar teprve po dostatečném naplnění nosným plynem, dají se tedy považovat spíše za řiditelný balón s asymetrickým tvarem.

<p> <iframe width="610" height="343" src="//www.youtube.com/embed/ya3hvbZ73qs" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>

V současnosti firma Aeros dokončila zmenšený testovací prototyp vzducholodě s názvem Pelican, který je asi 85 metrů dlouhý a 30 metrů široký. Finální typ bude o něco větší - jeho délka bude činit přes 120 metrů a nosnost nejméně 66 tun nákladu. Nosné nádrže Aeroscraftu jsou opatřeny tlakovými čerpadly, které mění poměr objemu hélia a vzduchu uvnitř vzducholodi. Jejich funkce je zhruba analogická vyrovnávacím přetlakovým nádržím se vzduchem, které pracují na ponorkách. Zvnějšku vpouštěný vzduch zde ale hraje roli balastu. Pomocí plynulé regulace průměrné hustoty vzducholodě, a tedy i výsledné nadnášející síly, je možno zařídit hladký start i přistání při jakékoliv přípustné startovní hmotnosti, tedy nehledě na různé zatížení nákladem, bez kotvících lan a bez jakékoliv další podpory. To vše navíc bez nutnosti odhazování či naopak přibírání zátěže.

Vzducholoď je vybavena třemi hlavními turbovrtulovými motory pro dopředný pohyb a dalšími šesti, které působí vertikálně, čímž dojde k posílení vertikální síly a rychlosti stoupání. Svoji úlohu při řízení bude mít i systém směrových kormidel a křidélek, avšak to bude z aerodynamického hlediska podstatné hlavně při rychlostech nad 30 kilometrů za hodinu. Maximální rychlost je zatím omezena na 110 kilometrů za hodinu.

Společnost Aeros chce postupně vyrobit tři různě velké vzducholodě - s nosnostmi 66, 250 a 500 tun. Náklad by se přitom mohl nacházet buď ve vnitřním nákladovém prostoru, nebo v závěsu pod vzducholodí. Další variantou je adaptace Aeroscraftu na létající hotel, který by mohl podnikat např. několikaměsíční cesty kolem světa.

Zdroje: Gizmodo, Defense Update, Popular Science, Gizmag, Aeros, Aeroscraft, HowStuffWorks

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio